Ukázky: Ania Adamowicz

Ania Adamowicz (*1993) je laureátkou prestižní literární ceny Wisławy Szymborské za poezii (2020), na spoustu dalších cen byla nominována. Debutovala básnickou sbírkou Wątpia (Vnitřnosti, Kwadratura, 2016). V nakladatelství Biuro literackie jí vyšly básnické knihy Animalia (2019), Nebula (2020) a nejnověji Zmyśl[ ]zmysł (Výmysl[ ]smysl, Biuro literackie, 2021), kterou vydala pod pseudonymem Laura Osińska a z níž jsou zde přítomné ukázky. Její básně jsou přeloženy do několika evropských jazyků. Žije ve Vratislavi.

Ania Adamowicz, foto: osobní archiv

Vysoká kondenzace. Vysoká koncentrace lidství z přilehlé i odvrácené strany. Nebojí se vážnosti a horoucnosti. Vychází z ní. Jimi začínají věci, které se neopakují. Jsou v nich skryty, jen se nebát. Za všemi vzpomínkami, digitálním dohledem, i v mezeře mezi atomy, které o tom nevědí. Když splývají těla, splývají i časy, já a ty, poprvé a naposled, lehkost s těžkostí. K nerozeznání. Až pak se děje něco, co míří k podstatě. A tak může báseň začít memem starým jedenáct let, pokračovat rázně v duchu polské hip-hopové skupiny Paktofonika nebo zasněně, lyricky, až sentimentálně, jako by se měl stihnout vyjádřit celý život. Hlavně o tom vědět. Ústa k prasknutí.

[          ]

elo, zašukáme nebo s tebou musím chodit

a zbožňovat tě jak princeznu ale bez přehánění a intelektuálně se ti vyrovnat 
intelektuálně tě předčit ale zase ne moc a podmanit si tvůj mozek
než se podmaní obě síně i obě komory a přinášet květiny
nebo uhádnout že květiny nemáš ráda a povídat si o knihách dělat kávu
chodit do kina na babettinu hostinu anebo zakázané hry anebo vymítače ďábla
anebo na těžké skandinávské filmy a mít s tebou první sex
přesvědčit se o slovu milovat přesvědčit se o mnoha věcech
které se dříve nevešly do postele ani do hlavy a neustále posouvat
hranice rozšiřovat horizont vznášet se pořád výš [stratosféry dosaženo, přepínám]
a krmit tě zmrzlinou anebo uhádnout že nemůžeš jíst sladké dělat ti
zdravou vyváženou stravu a účinně tě podporovat k jedení odrazovat
od zvracení co nejvíce života co nejméně neživota lásko

zašukáme nebo s tebou musím žít a umírat

[          ]

            motto z Jeana Cocteaua

myslím na film [jméno režisérky], kde [jméno
herečky] zanořuje dlaně do zrcadla, aby přešla
na druhou stranu — znám ten trik, v moudré knize
jsem četla, že místo zrcadla je nádoba s rtutí;

chtěla bych, aby místo těla byla nádoba s rtutí,
aby šlo vyjít ze všech moudrých knih,
zanořit dlaně do těla jak do zrcadla, vejít
v tebe jak režisérka do herečky v laciném filmu

Gustaw Courbet, Spánek, 1866

možná jsem si to vymyslela, možná se mi to zdálo,
možná jsem četla povrchní, sentimentální příběh,
ale teď je to zaryté v paměti a nikdy to ven nedostanu:

pozdní ráno, pokoj plný tvou nepřítomností, tvé tělo
pohupované líným autobusem se stále víc vzdaluje,
zatímco uklízím, stelu postel, zamrzávám:

dlouho, dlouho se dívám, mohl by to být Coubertův obraz,
ale není, jsou to vlasy na peřině, přesně řečeno dva,
úměrně do sebe zapletené, můj světlý a tvůj tmavý.
myslím na ty vlasy po zbytek dne i noci:

kdo nás rozezná, když se přebarvíš na blond?

[          ]

dvě měděné desky přiložené k sobě
ve vakuu splývají v jedno. atomy
nevědí, že pocházejí z různých předmětů.
podobně naše těla

[          ]

motto z Paktofoniky

nevzpomínám si na stav polského zdravotnictví
nevzpomínám si na stav polského soudnictví
nevzpomínám si na policejní brutalitu
nevzpomínám si na hladomor v Jemenu
nevzpomínám si na válku v Rojavě
nevzpomínám si na palmový olej
nevzpomínám si na kakaové plantáže
nevzpomínám si na kobaltovou rudu
nevzpomínám si na požáry buše
nevzpomínám si na Ujgury
nevzpomínám si na Tibet
nevzpomínám si na průmyslové velkochovy
nevzpomínám si na kácení lesů
nevzpomínám si na odstřelování divočáků
nevzpomínám si na kulturu znásilnění
nevzpomínám si na nenávistné projevy
nevzpomínám si na oteplování
nevzpomínám si na víno v lednici
nevzpomínám si na večeři na stole

jsem s tebou v posteli
ruce mám plné tebe ústa mám plná tebe
hlavu mám plnou oxytocinu

[          ]

dnes vzdávám hold
monitorovacím kamerám v tramvajích, městských autobusech,
meziměstských autobusech, monitorovacím kamerám
ve vlacích, na ulicích, náměstích, ve výtazích a v koupelnách;

dnes vzdávám hold
všem nepatrným mechanickým očím,
která v malých mechanických mozcích zaznamenávají:
letmé pohledy, zdánlivě náhodné doteky,
sezení a stání vedle sebe o milimetr blíže,
jehličky proudu, jejichž výboje neustále ukazují, že 

[          ]

hra se zglitchovala, tak jsi načetla save:
odstraněno: všechny úzké postele, které
nám stačily, protože jsme splynuly v jedno;
všechny obyčejné večeře se snídaněmi;
všechna ujištění, že nikdy a navždy;
všechna miluju a všechna nenávidím;
všechna prosímpřijeď, všechna nejezdi;
všechna nenápadná gesta, pádící pohyby dlaní
přesná rána polštářem, nepřesná rána bičem,
všechna moje těla oddaná každému ty

poprvé jdu na Pornhub

na Valentýna Pornhub připravil prémiový balíček
každý uživatel se může dívat na to po čem nejvíce touží

latex lesbians?
hot lesbian amateurs have sensual sex until real orgasm? 
lesbian seduces straight girl? 

two women live peacefully in long-term relationship 

[          ]

dlouho jsem si myslela že k tobě patřím
jednoho dne jsem se probudila v prázdnotě
zbylo mi jen squatovat v sobě samé
vyhladit stěny oškrábat parkety

Autor je literární kritik, editor a básník.