Literatura, která má cenu

Letošní ročník výročních knižních cen Magnesia Litera, nesoucí se ve znamení změn a novinek, zná své vítěze. Už v neděli 16. dubna byla v Knihovně Václava Havla zveřejněna díla oceněná v nově zavedených žánrových kategoriích a v pondělí 17. dubna hostila Nová scéna Národního divadla tradiční ceremoniál přenášený živě na ČT art. 

Nejlepší detektivkou loňského roku se stal román Františka Šmehlíka Šelma (Argo). Literu za fantastiku získala Vilma Kadlečková za knihu Program apokalypsy (Argo), osmý (poslední) díl své ságy Mycelium. Literu za humoristickou knihu získali Martin Mach Ondřej a Lela Geislerová za soubor krátkých komiksových příběhů Zen žen (Paseka, Labyrint).

Knihou roku se stala teprve podruhé v historii soutěže básnická sbírka, a sice sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ (Revolver Revue) spisovatele a publicisty Miloše Doležala, který už letos převzal cenu PEN klubu „Vlastní cestou“. Porota na knize ocenila, že „třebaže se otřesený básník vyrovnává s odchodem nejbližšího člověka, sbírka nepostrádá promyšlenou vnitřní strukturu — nejde o bezbřehý příval emocí, ale o mistrně napsaný žalozpěv, ve kterém jsou truchlení a smutek vedeny přesným, strohým jazykem a pevnou básnickou formou. Ke slovu se navíc dostává i jeho zesnulá žena — každý oddíl sbírky je uveden jedním ze snů, který se jí zdál na sklonku života“.

O hlavní ceně tradičně rozhodoval třísetčlenný sbor hlasujících, který tvoří lidé všech profesí knižní branže. Jejich hlasy rozhodly také o vítězi DILIA Litery za debut roku, kterým se stal — jako vůbec první romský autor — Patrik Banga se svou autobiografickou knihou Skutečná cesta ven (Host). Obnovená čestná kategorie Cena Magnesia za přínos knižní kultuře ocenila v osobě náměstka pro vědu a výzkum Národní knihovny ČR Adolfa Knolla rozvoj tuzemské digitalizace rukopisů, starých tisků a novin a za jejich široké zpřístupnění odborné komunitě i veřejnosti.

Vítězem Litery za prózu se stal Viktor Špaček s povídkovou sbírkou Čistý, skromný život (Host), Literu za poezii získal Petr Hruška s básnickou sbírkou Spatřil jsem svou tvář (Host). V kategorii knih pro děti a mládež uspěla Jana Šrámková s Fánkem hvězdoplavcem (Běžíliška), určeným těm nejmenším čtenářům a doprovázeným ilustracemi Margarity Khavanski. Mezi publicistickými tituly zaujaly porotu nejvíce Dějiny lidí (Academia) od Martina Rychlíka.

Literu za naučnou literaturu tentokrát získal kolektiv autorů vedený Vladimírem Papouškem, který stojí za vznikem publikace Chór a disonance (Akropolis, FF JČU) s podtitulem „Česká literatura 1947—1963“. Ocenění v podobě Litery za nakladatelský čin se dočkalo nakladatelství Torst (respektive nakladatel Viktor Stoilov a editor Jan Šulc), které v roce 1992 převzalo od Odeonu vydávání souborného Díla Jana Zábrany, završeného loni sedmým svazkem. Literu za překladovou knihu získala Lenka Sobotová za překlad románu Douglase Stuarta s názvem Shuggie Bain (Paseka). A vítězem Kosmas ceny čtenářů se již podruhé stal Václav Dvořák, tentokrát s knihou Písečníci a probuzení krále, vydanou vlastním nákladem.

Již ve čtvrtek 13. dubna se v pražském Divadle Viola za mnohem menší pozornosti médií i veřejnosti rozdávaly Výroční ceny Nadace Český literární fond. Ty získávají autoři vybraných titulů z knih podpořených nadací grantem na vydání, přičemž každoročně je udělována 1., 2. a 3. cena. Letošní porota ve složení Petr A. Bílek, Michaela Jacobsenová, Jiří Padevět, Michal Jareš, Olga Stehlíková, Jan Šulc a Michal Ženíšek rozhodla o tom, že 1. cenu získal Jan Švankmajer za knihu Švank-mayers Bilderlexikon (dybbuk), 2. cenu obdržel výše jmenovaný Viktor Špaček za povídkový soubor Čistý, skromný život (Host) a 3. cena připadla Pavlu Novotnému za básnickou sbírku Procedura (Trigon). 

Podle ředitele Nadace ČLF Iva Purše, autora laudatia na nejvýše oceněnou knihu Jana Švankmajera, je dotyčné dílo „protestem proti současným ideologiím, uměleckým trendům i tvůrčí prázdnotě prahnoucí po modré pilulce umělé inteligence“ a „s neobyčejnou aktuálností ukazuje, že v mainstreamovém proudu současné mnohobarevné šedi lze stále najít drobné skuliny, které vedou do zcela jiných světů“.

O den později, v pátek 14. dubna, byly také zveřejněny nominace na Cenu Jiřího Ortena 2023, udělovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů talentovaným autorům do 30 let věku. Odborná porota vybrala z 23 přihlášených titulů pro finále 36. ročníku CJO následující trojici knih: básnické sbírky Filipa Klegy Andrstán a Anny Sedlmajerové Bizarrum multiflorum (obě vyšly v edici Mlat nakladatelství Větrné mlýny) a krátké prózy Ondřeje Škrabala Cesta k billboardu (Listen).

Další čtyři tituly zaujaly svými kvalitami porotu natolik, že je zařadila na tzv. long list knih, které podle ní stojí za přečtení. Jedná se o básnickou sbírku Atrina Matuštíka Naše řeč (Adolescent), básnický debut Eleny Pecenové Jako bych očima fotografovala stále ty stejné snímky (AVU), sbírku Kostlivec světa / Cyklolineár (Adolescent) od Ladislava Zářeckého a prozaický debut scenáristky Sáry Zeithammerové Stehy (Listen).

V porotě letos zasedli Petr Fischer (předseda), Ondřej Buddeus, Jonáš Hájek, Libor Staněk a Alena Šidáková Fialová. Autorské čtení nominovaných autorů se uskuteční 20. dubna od 19 hodin v kavárně Božská lahvice a také 11. května od 17 hodin na veletrhu Svět knihy Praha. Slavnostní vyhlášení letošního vítěze CJO proběhne 17. května 2023 od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny.

A téhož večera jako ceny Magnesia Litera se v ostravském Domě kultury Poklad rozdávaly Ceny Jantar, udělované již pošesté umělcům spojeným s Moravskoslezským krajem. V literární kategorii se pětičlenná odborná porota ve složení Joanna Maksym Benczew, Libor Magdoň, Iva Málková, Jan Malura a Simona Martínková-Racková rozhodla nominovat celkem pět autorů a autorek: Petra Hrušku (Spatřil jsem svou tvář, Host), Víta Slívu (Vzkřísit to vše, Perplex), Ivana Binara (Kudy? Tudy!, Protimluv), Miroslava Černého (Proleženiny, Protimluv) a Scarlett Wilkovou (Až uvidíš moře, Motto). 

Vítězem se nakonec stal spisovatel, překladatel a etnolingvista Miroslav Černý, který podle poroty „ve své sedmé básnické sbírce buduje básnický svět z problémů a strastí lyrického mluvčího i celé civilizace. Ve třech částech (Společenská smlouva, Zprávy ze světa, Dekubity) je čtenář svědkem hledání řádu a hodnot v chaosu, hledání něčeho, s čím se budeme cítit bezpečněji. Svou společenskou skepsi vyslovuje básník v české literatuře poměrně vzácným žánrem: lyrickou esejí, v níž se racionalita a intelektuální jazyk prolínají se svěží a dojemně působící metaforikou“.