Srsly Arleta
Když jsem Arletu viděl poprvé, bylo to v socialistickém lynchovském baru v lázních Luhačovice, kde se rudé světlo snoubilo s tmou. Rozuměl jsem z jejího rapování jen útržky: třeba „čiči, čí jseš? Jsem ničí, syčím“, rým „kde domov můj / fuj“ anebo „moje srdce dvacet čtyři sedm broken, ale je to joy“.
Nemyslím, že by se na stagi usmála. Okamžitě mě zaujalo, že mluví bez hiphoperské exprese, absolutně nehraje a zčásti šeptá: syrově, hypnoticky. Ze slov, jejichž význam ke mně doléhal jen tu a tam, jsem měl pocit, že má svět ráda až hédonisticky („jdu skrz“), ale že je na ni realita zároveň moc silná, že raperku zpětně torpéduje („neskončí to, dokud nebudeš destroyed“). Psychedelický sound Arletiných beatů ten zmámený stav, distorzi mysli, potvrzoval.
Kdo je Arleta? Pětadvacetiletá raperka, jejíž hvězda během uplynulé sezony a půl zásadně stoupla. Klidná sebejistota, stejně jako její otevřenost, svedla novináře k titulkům o tom, že „válcuje sexismus“ české scény. Pro mysterióznost Arlety a eleganci její formy ovšem není válec zrovna přiléhavá metafora: její sound není (maskulinně) průrazný, spíš se (femininně) rozlévá do prostředí a těkavě šíří jako parfém.
Arleta, foto: Instagram
Stejně přirozeně, jako je její tlumená řeč, se vyjadřuje amalgámem češtiny, angličtiny a zkratek, jaké píšou lidi v digitálu. Není to literární experiment, je to jedna ze současných podob jazyka. „Když je lov, tak nemám čas / Na love ani láv / Chci to hned, tak co dělám: Pomstu jako dinner / A k snídani line.“ Trvalo mi, než jsem dešifroval: „X plus es is success — es er es el y — ok — fuck this, fuck that, boys“: X plus es je zároveň sex, SRSLY je dobře známá zkratka pro „seriously“, tady ovšem hláskovaná česky.
V listopadu vydala Sex. EP, tedy čtyři skladby, a proto se nemůže řadit mezi adepty na album roku. Ale je to celé silné: sound (David Herzig), klip (nismo95) a zase ona. Mluví tu žena, která se v mizogynní společnosti nechce tlumit: „Černá krajka Hezký boty / Chtěla bych se osvobodit / Chtěla bych to bez předsudků / Vypnout každý stigma / Nastavit tlak společnosti / Na mě jako objekt na míň / Když jdu s bílým trikem Free the nipples / mezi lidma,“ solí do suchých beatů Arleta bez velké exprese. Nárokuje si neustupovat, ovšem „sexy neznamená sex“ a výhrady jsou vytáčky, „asi jsem moc femme? říkej si co chceš“.
Souhlasím s těmi, kdo mediálně mávají Arletou coby signálem ženského empowermentu. Ovšem nechci při tom přehlédnout, že Arleta žije specificky v jazyce. Psané i rapované texty jsou u ní úkaz, který skrze citlivost a spontánnost skvěle zachycuje dnešek. Beru to SRSLY.
Autor je hudební publicista.