Závod, nebo soutěž?

Nejen ve sportovní publicistice najdeme věty typu: „Ročník od ročníku je pro soutěžící závod náročnější.“ nebo „Soutěžící závod vzdali.“ nebo „Pro závodníky začíná soutěž v pátek.“ nebo „Vyhrál vedoucí závodník soutěže.“ Jsou závod a soutěž to stejné? (Významem závod = výrobní podnik se nebudeme zabývat.)

seriál Jazyková glosa

Vezmeme si na pomoc slovníky. Rejzkův etymologický slovník uvádí, že: „závod je ‚sportovní soutěž‘. Původně asi ve významu ‚sázka, zástava‘: běžet o závod“. Pod heslem soutěž Rejzek píše: „vlastně ‚společné (vzájemné) činění těžkým‘“. Musíme pokračovat v pátrání. Slovník spisovné češtiny uvádí, že závod je „měření sil několika soupeřů usilujících o vítězství: závod v běhu“. Soutěž popisuje jako „úsilí o předstižení druhých, o dosažení úspěchu: soutěž o ceny; těžká, nekalá soutěž“. Ani tyto definice nám v rozhodování příliš nepomohly. Slovník synonym u hesla závod uvádí na prvním místě soutěž. U hesla soutěž je však na prvním místě uvedena konkurence a závod je až na místě druhém. Sociologická encyklopedie obsahuje heslo kompetice (soutěživost), což vysvětluje jako „úsilí o předstižení druhých, o dosažení úspěchu: soutěž o ceny; těžká, nekalá soutěž“ a uvádí, že úzce souvisí s konkurencí.

Asi nejsrozumitelnější definici soutěže najdeme na Wikipedii: „Soutěž je zápolení dvou nebo více stran o něco, co je cenné pro všechny soutěžící a čeho není dost pro všechny. V ekologii přirozeně vzniká jako kompetice mezi živými organismy sdílejícími totéž prostředí a zápolícími o potravu, prostor nebo partnery. V ekonomii je hospodářská soutěž neboli konkurence vztahem firem usilujících o stejného zákazníka. Ve sportu jde o zápasy nebo turnaje, kde účastníkům jde o zisk vítězství a dalších hodnocení.“ I výraz závod má Wikipedie vysvětlený velmi názorně: „Závod je organizační forma jednorázové sportovní soutěže. Závody se vypisují v individuálních sportech. V závodě soutěžící obvykle zkoušejí dosáhnout určitý úkol v co nejkratším čase. Nejběžnější závod představuje překonávání určité vzdálenosti, ale mohou to být i jiné úkoly vyžadující rychlost. Základní formou závodu je automobilový závod na určitou vzdálenost. Závody jsou často pořádány v běhu, na jízdních kolech, v automobilech, lodích, letadlech, nebo na zvířatech, např. koních. Závod může znamenat pouze jízdu od startu až do cíle, nebo může být proložen různými úkoly.“

Zajímavé je také prozkoumat výrazy, se kterými se slova soutěž a závod pojí. Už britský jazykovědec J. R. Firht totiž řekl, že „slovo poznáš podle toho, v jaké společnosti se pohybuje“. Zatímco výraz závod se pojí nejčastěji se slovesy jet, odstartovat, startovat, uskutečnit nebo konat, pět nejfrekventovanějších sloves v souvislosti se soutěží je probíhat, vyhlašovat, pořádat, účastnit se a konat. Hodně nám napovědí i přídavná jména předcházející výrazu závod: vytrvalostní, stíhací, cyklistický, běžecký a nedělní, kdežto výrazu soutěž předcházejí adjektiva jako hospodářský, mezinárodní, architektonický, prestižní a celostátní. Za zmínku také stojí, že nejčastější podstatná jména ve větě typu závod/soutěž je… jsou závod je mistrovství, klání a soutěž je příležitost, výzva.

Výrazy závod a soutěž mají k sobě významově velmi blízko, a přestože definice z etymologického slovníku se zdála zpočátku nesrozumitelná, postihuje podstatu věci: závodíme na čas nebo na vzdálenost, protože tak je možné vyhrát sázku. Vsaď se, že budu rychlejší! Vsaď se, že dohodím dál! Když se zúčastníme soutěže, vzájemně si spolu s ostatními soutěžícími ztěžujeme dosažení úspěchu, zvlášť tam, kde je ve hře hodnocení. Podle výkladů výše je možné ve sportovním prostředí chápat slovo soutěž jako nadřazené výrazu závod. 

Ať už budete závodit, nebo soutěžit, přejeme vám hodně štěstí!

Autorka pracuje v Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.