Knih je tolik. Ale za kolik?
Nakladatelé a knihkupci protestují proti možnému zvýšení DPH na knihy. Na spisovatelku Miladu Součkovou se bude vzpomínat u nové pamětní desky. Velký knižní čtvrtek nabídne v březnu deset titulů.
Českým knihám, jejichž cena v posledních měsících roste vlivem inflace a zvyšujících se výrobních nákladů, hrozí další zdražování. Vláda totiž zvažuje sjednocení snížené sazby DPH — podle ministra financí Zbyňka Stanjury by od příštího roku mohla dosavadní dvojici snížených sazeb ve výši 10 a 15 procent nahradit jedna ve výši 13 nebo 14 procent. Knihy — a od roku 2019 také e-knihy a audioknihy — přitom aktuálně spadají do té nejnižší, tedy desetiprocentní sazby. Protesty tuzemských nakladatelů, kteří naopak dlouhodobě volají po nulové DPH za knihy, proto na sebe nenechaly dlouho čekat. Ostatně právě DPH se stala bodem číslo jedna v seznamu priorit představenstva Svazu českých nakladatelů a knihkupců, uveřejněném ve Zprávě o českém knižním trhu 2021/2022:
„Vzhledem k silně deficitnímu rozpočtu bude nutné nejen usilovat o snížení DPH na knihy, ale také bránit stávající nejnižší sazbu DPH. V případě reformy DPH vždy udržet knihy v nejnižší sazbě. Legislativa EU mezitím umožnila zavedení nulové sazby DPH na vybrané položky včetně knih. Nulová sazba DPH na knihy, e-knihy a audioknihy se proto stává novým dlouhodobým cílem Svazu. Vedle toho se ze strany vlády objevily úvahy o možném vyřazování položek z nejnižší sazby DPH. V žádném případě nesmíme připustit, aby DPH na knihy v rozporu s celoevropským trendem stouplo.“
V médiích se objevily mimo jiné odmítavé reakce nakladatelek Ivany Pecháčkové (Meander) a Anny Horáčkové (Paseka), otevřeným dopisem zareagoval spisovatel a nakladatel Martin Vopěnka, dlouholetý předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů, který je podepsán i pod níže uvedeným oficiálním prohlášením SČKN k záměru zvýšit DPH za knihy:
„Svaz českých knihkupců a nakladatelů je zneklidněn záměrem navýšit nejnižší sazbu DPH a tím zvýšit DPH i na knihy. ČR by se tím vydala opačným směrem, než jakým se ubírá Evropa. EU nedávno umožnila všem členským zemím zavést až nulovou sazbu DPH na knihy a v posledních letech DPH na knihy v Evropě dlouhodobě klesá — naposledy snížilo sazbu Bulharsko. S nově plánovanou sazbou DPH by se tak český knižní trh ocitl pod nejvyšším zdaněním v celé EU (s výjimkou Dánska, které ale vybranou DPH investuje v plné výši do nákupů knihoven a podpůrných programů).
Následné snížení dostupnosti knih by se promítlo do nižší čtenářské gramotnosti u dětí, do horší dostupnosti naučných a odborných a do nižší nabídky knižních titulů obecně. To by mělo za následek i snížení konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Celkově by nás tento krok degradoval na zemi, která si neváží vzdělanosti a kultury.
Věříme však, že se jednalo jen o nešťastnou úvahu, a vláda od svého záměru pod tíhou argumentů ustoupí. Jsme připraveni být jí v této diskusi korektním partnerem a odborným garantem.“
Letos 1. února uplyne čtyřicet let od smrti spisovatelky Milady Součkové (1899—1983). U této příležitosti byla na malostranský dům s adresou Úvoz 228/5 umístěna pamětní deska s portrétem této významné osobnosti moderní české literatury, která v dotyčném domě žila v letech 1945—1947. Iniciátorem projektu se stal Kristián Suda, editor díla Součkové, jež bylo znovu kriticky vydáno ve dvanácti svazcích v nakladatelství Prostor a v roce 2010 oceněno Magnesií Literou za nakladatelský počin. Autorkou bronzové plastiky s portrétem Milady Součkové na pamětní desce je sochařka Stanislava Kavanová a autorem koncepce desky výtvarník Jan Kavan. Ve čtvrtek 2. února se pak od 16 hodin v pražské hospůdce U Tří sekyrek (Úvoz 169/6, Praha 1) uskuteční setkání všech, kteří se zasloužili o připomenutí místa spjatého s prací a zlomovým okamžikem života zmíněné básnířky, prozaičky a literární historičky.
Milada Součková se do domu v Úvozu 228/5 přestěhovala poté, co se ocitla v osobní nouzi. Její tehdejší bydliště v Gorazdově ulici bylo poškozeno při bombardování Prahy v únoru 1945, ubytování na nové adrese jí zprostředkovala přítelkyně paní Strobachová, jejíž rodina dům vlastnila a vlastní jej i dnes. Po odchodu do USA, jenž později vyústil v celoživotní exil, zanechala Součková v tomto domě své nevydané rukopisy, obrazy a deníky, které byly díky editorovi Kristiánu Sudovi předány do Literárního archivu Památníku národního písemnictví. V současné době se připravuje výbor z jejího díla v České knižnici.
Další z řady Velkých knižních čtvrtků (VKČ), které od roku 2011 pořádá — počínaje rokem 2013 dvakrát ročně, na jaře a na podzim — internetové knihkupectví Kosmas ve spolupráci s vybranými nakladateli, nabídne českým čtenářům 23. března celkem deset knižních novinek. Je to vyjma prvního ročníku nejmenší počet titulů v dosavadní historii této populární marketingové akce. Mezi desítkou knih, tvořenou z poloviny tituly překladovými a z poloviny tuzemskou produkcí, převažuje jako obvykle beletrie.
A které knihy se organizátoři VKČ letos na jaře rozhodli touto cestou zviditelnit? Patří k nim například nový román Petry Hůlové Nejvyšší karta, jehož hrdinka-spisovatelka se ohlíží za svou úspěšnou kariérou angažované autorky a reflektuje svůj komplikovaný osobní život, detektivně laděný příběh o politických vězenkyních padesátých let z pera Petry Klabouchové, nesoucí název U severní zdi, ukrajinská kronika zpravodajů České televize Putinova válka, české vydání humoristické prózy Nicka Hornbyho Funny Girl z roku 2014 (jež se stala předlohou letošní seriálové novinky Funny Woman) nebo román Život za život, kterým se u nás poprvé představuje oceňovaná francouzská spisovatelka Maylis de Kerangalová.
Kompletní nabídku březnového VKČ najdete zde.