Ukázky: Ladislav Zářecký
„Snažím se ti vyprávět trapný vtipy / jako bychom už v jednom / nebyli,“ píše ve své básni Ladislav Zářecký, který ve své tvorbě zachycuje frustraci z osobních i globálních dramat.
Ladislav Zářecký (*1993) pochází z Ústí nad Labem, kde v současnosti také žije. Příležitostně esejisticky a recenzně přispívá do kulturních periodik A2, Pandora a slovenského Kapitálu. Své básně publikoval v básnickém občasníku Foesie. Aktuálně mu vyšla v nakladatelství Adolescent prvotina Kostlivec světa / Cyklolineár (2022).
Pojem „urbex“ je obvykle vykládán jako průzkum opuštěných míst vzniklých lidskou činností. Ruiny, rumiště, opuštěné komplexy. V případě poezie Ladislava Zářeckého se tento pojem nabízí s velmi specifickým přívlastkem: urbex sudetský. Ve verších autora se ale nerozpíná jen ona často romantizovaná poetika prostoru pohraničí, s tou básník zachází spíš jako s mazlavým jílem, jehož se, zejména z bot, zbavuje náročně, těžko a je tak nějak všudypřítomný.
Ladislav Zářecký, foto: Eva Oliva
Zářecký ovšem nechodí po horách, ale po lidech. Osobní dramata (anebo také jenom všednodenní děje) umisťuje do rohů surově načrtnutých dramat globálního světa. Zatímco v jedné básni tak přítomné subjekty podezřívavě zkoumají teplotu párků v rohlíků, v další touží jiný subjekt přivázat někoho z té úzké vrstvy nejbohatších k elektrickému zařízení — aby se zkrátka přetížilo.
Byla by ovšem chyba číst sbírku zjednodušujícími ideologickými prizmaty. Z básní nejde cítit antikapitalismus, ekologický aktivismus či cokoli jiného. Je to jednoduše frustrace. Kondenzovaná a pečlivě básnicky zachycená frustrace.
)(
Mně se směješ Ale pak se ptáš
kdo by házel
atomovky na skleníky
mezi jahody
bum a bum a bum A
vlaková stanice Mlčechvosty
stojí a svědčí
v dobrém počasí až třeba k troskám Mělníka
Genbaku Dome téhle jeblé nížiny
I když za pár
za pár stovek let Labe
se vyleje (Na vlakový stanici Mlčechvosty
vyryto do plechu
Mrd na Nilu)
Říční koryta vůbec stabilní luxus až k zblití
a konečně se ukáže
ta dlouho v potenci držená
batofobie českého lidu
Dá ti za pravdu že
všichni jsme byli na dně
A v dalším oceánu my spící
šťastnou řasou potažené kostry
Kdo spí jako by jedl
a kdo jí
ten žije
)(
Podloží se přátelsky chvěje
grundbasem betonářského lobby
Okruhy možností
parodují úhybné manévry toho
co zbylo
Cvrčci tvůj kašel z brka ve vzduchu
chvění satelitních vln
Ta letní láska ta letní láska láska
z Capital city do regionů
o optimálním rozložení
podnikových funkcí v prostoru
Pliveš Bzučí stožáry
Přivázat k němu libovolně vybranýho akcionáře
žábu na prameni a klidně i celej pramen
Zvířátka jim roztahaj Roztahaj vnitřnosti po
vinicích
Slunce vysuší a ty zasolíš
potem zpod batohu
Štěrk cvrčci kamióny
Snažím se ti vyprávět trapný vtipy
jako bychom už v jednom
nebyli
Třeba se to ale celý přetíží
Třeba se to přetíží
)(
Slovinský ministr infrastruktury je
teolog
Spojení Mělníka s Koperem je
Boží milosrdenství vůle a zamilovanost
Creative
Green
Smart
Port of Koper
Entry point of my
(Re)col(l)apse
Love to
you
Vyhodit to do vzduchu
Chtěl jsem říct že
vyrazím o trochu dřív
Jediný čemu tu rozumím
na meníčku
smažený kalamáry
v těstíčku
Proč mi to všechno tak strašně
trvá