Ukázky: Patryk Kosenda

Patryk Kosenda (*1993) je spoluzakladatel a redaktor Stonera Polskiego, uměleckého časopisu kombinujícího avantgardní, psychedelické a aktivistické přístupy. Knižně debutoval básnickou knihou Robodrama ve sklenících (Robodramy w zieleniakach, 2019, Korporacja Ha!art). Za svou druhou básnickou knihu Největší dřevěná horská dráha na světě, z níž přinášíme ukázky, byl nominován na Gdyňskou literární cenu. Je držitelem ceny UNESCO Krakov město literatury (2021) a členem Krakovské školy poezie A. Fredra. Žije v Krakově.

Patryk Kosenda, foto: osobní archiv

K básním Patryka Kosendy je nemožné mnoho dodávat. Jsou to přesně ty texty, které jsou takzvaně toliko „dobré“, či minimálně toliko osobité a charakterní, že hovoří samy všemi směry. Hovoří přesně z bodu mezi angažovaností a imaginací. Spojují běžně (a zdánlivě) nesouvisející. Táž dichotomie jinými slovy: Kosenda je tripový, a tedy — jak samo stojí v jedné básni — politický. Anebo totéž pouze jedním slovem: je psychedelický v původním významu této složeniny: psýché, tedy duše, a delein, tedy činit zjevným, odhalovat. Tedy odhalovat duši a mysl v celku.

Věci, které děláš v Łodži, když jsi mrtvý

a zkalený jak pozornost pánbíčkáře. Drogy říkají:
ojeď nás zezadu. Dávám si serotonínek, protože přijel jsem tu
nedělat nic. Starý, malinký a ošklivý strach z pelikánů.

Pálím jedno rodinné cigáro za druhým. Jsem tady
exhibicionistou s narkolepsií, protože lepší čurák v hrsti
než pelikán ze strachu. Polský orel zářící jak blesk.

Ptákuju se o výmrd, až by mi krmivo z hrdla
vylítlo a nevrátilo se. Chci plakat a schnout v rýži.
Revolta kaše rýžuje pojeb ptáčků žáruje.

V Savoyi prozrazuju liftboyovi, tomu s malovaným okem:
Nezastřelíš dvakrát stejnou loutku.
Protože taky proč?

Radostný ukazatel

Není to žádný putykový král.
Je to v hajzlu, že hlas dvou profesorů
znamená víc než zpěv vinaře.

Křičí gumová svině. Tvůj tata se
rozohnil, upálil se na nějakém
éterickém náměstí. Dychtivá alchymie — čmuch, výčmuch.

Půjčím si výdech do práce a cítím, že
osobní rozvoj umrtvil osobní rozvoj.
Zůstaň fiaskopotápěčem, když, kurva, nevíš

kým zůstat. Lehký ďábel, smolař,
na tělo srolovaný. Démon je takový,
jaký by měl být — pomrdaný.

To ty umíš rozmrdat si svět precizně

Naše těla voněla jazyky, když detektiv Pikachu sbíral pokémony a seno.
Naše jazyky voněly těly, když kulhavá noha psa rozbila okno zatoulaným míčem.

Naše těla voní jazyky, když spíme jak prarodiče z Karlíka a továrny na čokoládu.
Naše jazyky voní těly a neprahnou po ničem čistém.

Cena útěchy neutěší. Jasně že se kurva zaleknu zla.

Měkké peklo
(překližka z Leszkiewicze)

Kdybych měl změnit svět, tak s polskými divočáky.
Je to triviální: baví nás neslušné věci.
Mám pocit, jako bych, když hraju hru – podváděl. 

Co je sníh? Jeho otec? Jeho syn?

Ta otázka mě taky nutí vrátit se:
možná je zábava čímsi nejvážnějším a fundamentálním.
Kdybych měl změnit svět, tak s polskými divočáky.

Robinson Tripoe

Jdu pro dřevo a nějakou trpkou moudrost.
Kosmologuju se s vlastním odrazem.

Čichám klády s psychedelickou přesností.
Nežvýkej kůru, ze které chlemtáš.

Sám sobě přenechej produkt náhražkové many.
Dýchej, jestli chceš.

Kanikuly a kotlíčky

pádíme přes ty mraky jak prasečiny
jak baleríny
jak gagaríny

jejich vypasená hejna matou nám bránice
jejich smíchy snovou se jak nahé a hladové vánice
dementů když vyhulujem špekelníky a řeholnice

tamten mudla nad jezerem pouští otupělé drony
vytas hůlku nezvládnu to jsem dnes bez fazony

pádíme přes ty mraky jak suchary
jak baleríny 
jak brumbály

Planeta skalp

Viděl jsem včera našeho ševce.
Šel jen v botách po okraji sídliště.
Klapot podpatků značil něco nečistého.
Sorry, byl to vlastně karmínový pavián.
Šel jen v botách po okraji sídliště.
Starý opičák, pod nosem mumlal:
pamatuj řezníku mladý pamatuj řezníku mladý.

Dívej se, mladej

Když tvrdili, že rozsah represí je neakceptovatelný, protože šlo o represe akceptovatelné.
Když tvrdili, že étos je taková vačice, jen lepší a hezky voní.
Když tvrdili, že cesta domů je posetá tlapou a pendrekem.
Když tvrdili, že zub na čele je roh, a jednorožec moloch.
Tak jsem věděl, že tripový znamená politický, politický — tripový a
někdy jde o surovost tripu. Psychydeličnou prostotu. Živost jízdy.

Autor je literární kritik, editor a básník.