Knihy, o kterých se (ne)mluví

V soutěži Magnesia Litera se bude nově oceňovat také žánrová literatura, naopak zrušena byla kategorie Blog roku. Oficiální tisková zpráva k tomu zatím sice nevyšla, ale svědčí o tom aktualizované znění statutu dotyčné literární soutěže. Všechny ostatní kategorie z dřívějška zůstávají zachovány, stejně jako základní pravidla soutěže nebo počty nominovaných titulů v jednotlivých kategoriích — s výjimkou prózy, kde namísto dosavadních šesti mohou porotci nominovat jen tři knihy (tedy stejně jako v ostatních kategoriích). 

Hlavní novinku tak představuje vypsání trojice dalších kategorií oceňujících nejlepší knihy vybraných literárních žánrů. Tyto kategorie budou mít tříčlenné poroty jmenované spolkem Litera dle návrhů jeho členů a dle případných návrhů příslušných oborových organizací: Československý fandom v ČR, Česká asociace autorů detektivní literatury a Obec spisovatelů. Nominace těchto kategorií budou sice vyhlášeny spolu s nominacemi ostatních kategorií, ovšem vítězové budou oznámeni už v předvečer vyhlášení cen Magnesia Litera a následně zmíněni na jejich slavnostním vyhlášení, které se bude konat 17. dubna 2023. 

Již nyní můžete hlasovat pro svou nejoblíbenější knihu uplynulého roku v rámci Kosmas ceny čtenářů.

Předloni na podzim se strhla diskuse kolem básnické antologie Milá Mácho, kterou se chystalo vydat brněnské nakladatelství Větrné mlýny (více jsme o celé kauze psali zde, komentovala ji mimo jiné básnířka Alžběta Stančáková a věnován jí byl rovněž Ravt 14/2020). Původní verze antologie českých básnířek od poloviny 19. století do současnosti byla nakonec stažena z prodeje a v upravené podobě vyšla až letos. Kvůli pochybení nakladatele ale kolem opožděného vydání panuje ticho. Přitom podle editorky antologie Zuzany Gabrišové, jejíž stanovisko publikoval na svém webu literární časopis A2, mohlo jít o literární událost s potenciálem vzbudit podnětnou diskusi. 

V textu nazvaném Proč se básnířky neproslavily? se zaměřila na tři aspekty celé kauzy — právní, kulturní a sociální —, které mají podle jejího názoru širší platnost, a mohly by tudíž zajímat i ty, kdo zrovna nežijí poezií. Vyjádřila v něm rovněž lítost nad tím, že „letošní oficiální vydání proběhlo ze strany nakladatelství v tichosti, s přetrvávajícím vědomím provinění, bez propagace a tradičních recenzních výtisků“, a tuto situaci coby editorka pracující na dotyčné knize šest let přirovnala k syndromu náhlého úmrtí novorozence. Nejvíce však bylo podle jejích slov ublíženo samotným básnířkám.

V pořadí již 32. ročník obnovené ankety Kniha roku Lidových novin zná své vítěze. S velkým náskokem v ní vyhrál román Kateřiny Tučkové Bílá Voda (23 hlasů) před Pustou zemí T. S. Eliota (10 hlasů) v novém překladu Petra Onufera a Životicemi Karin Lednické (9 hlasů). Letos v anketě hlasovalo celkem 163 respondentů z řad spisovatelů, literárních kritiků, ale i představitelů mnoha jiných uměleckých disciplín či vědeckých oborů (kompletní přehled hlasujících a jimi nominovaných děl najdete zde). Jen o týden dříve přitom stejné tituly uspěly i v nové anketě Knihy roku Deníku N, kde Bílá Voda obsadila 1. místo v kategorii beletrie, Pustá země 3. místo tamtéž (mezi ně se vklínila Winterbergova poslední cesta od Jaroslava Rudiše v překladu Michaely Škultéty) a Životice pro změnu zvítězily v kategorii non-fiction.

Ani letos nebudeme ochuzeni o tradiční První bilanci uplynulého roku v české literatuře, kterou pořádá Ústav pro českou literaturu AV ČR. Tentokrát budou vybrané knihy hodnotit Olga Pavlova a Petr A. Bílek, moderace se již poněkolikáté zhostí Martin Lukáš. Diskusi konající se 14. prosince od 18 hodin můžete letos navštívit osobně v dolním sále pražské budovy ÚČL AV ČR nebo sledovat online na webu ČT art. Diskutovat se bude především o trojici básnických sbírek (M. Doležal: Jana bude brzy sbírat lipový květ, P. Hruška: Spatřil jsem svou tvář, O. Stehlíková: Zkouška Sirén) a šestici prozaických titulů (P. Banga: Skutečná cesta ven, J. Guljuškina: Jolka, J. Němec: Liliputin, J. Pánek: Jsem jejich bůh, V. Špaček: Čistý, skromný život, K. Tučková: Bílá Voda).