Odcházení, seznamování a rokování

Dne 25. července zemřela po krátké těžké nemoci ve věku osmdesáti jedna let překladatelka Anna Valentová, jedna z nejvýznamnějších propagátorek maďarské literatury u nás. Narodila se 16. dubna 1941 v Lipníku nad Bečvou, v roce 1958 maturovala na gymnáziu v Ostravě a v letech 1958—1964 studovala češtinu a maďarštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala na propagačním oddělení Maďarského kulturního a informačního střediska v Praze (dnešní Lisztův institut) a později v Jazykovědném ústavu Akademie věd ČR, kde se podílela na redakci prvního vydání Maďarsko-českého slovníku. V letech 1973—1981 byla redaktorkou Státního pedagogického nakladatelství, poté jako redaktorka působila v nakladatelstvích Ivo Železný, Naše vojsko a Mladá fronta. Vyučovala také maďarskou literaturu 20. století na FF UK a vedla překladatelské semináře.

Během své pětačtyřicetileté překladatelské kariéry zpřístupnila českým čtenářům tvorbu takových klasiků maďarské literatury, jako jsou Mór Jókai, Zsigmond Móricz, Gyula Krúdy, Sándor Márai, István Örkény, Magda Szabó, Anna Jókai či Tibor Déry. Ale přeložila také mnoho děl současných maďarských spisovatelů — knihy Pétera Nádase, Ádáma Bodora, Györgye Spiróa, Pétera Farkase, Györgye Dragomána, Árpáda Kuna. Za překlad obsáhlého románu Pétera Nádase s názvem Kniha pamětí obdržela v roce 2000 nakladatelskou cenu Mladé fronty, mimořádnou tvůrčí odměnu v rámci Ceny Josefa Jungmanna, cenu maďarského Kuratoria Tibora Déryho a o rok později i Státní cenu za překladatelské dílo. 

V roce 2010 převzala z rukou tehdejšího maďarského prezidenta Lászlóa Sólyoma Zlatý kříž Maďarské republiky za překladatelskou činnost, propagaci a šíření maďarské kultury, jazyka a literatury v České republice a za zásluhy o rozvoj česko-maďarských kulturních vztahů. Překladatelka Marta Pató při té příležitosti na webu iLiteratura.cz napsala: „Její styl je plynulý a uměřený, jazyk aktuální, a přitom zaujme. Stabilně kvalitní jsou nejen její převody do češtiny, ale také anotace knížek a medailony autorů, které k překladům vytváří.“ Celkem vyšlo v českém překladu Anny Valentové bezmála 50 maďarských děl, mezi poslední tituly patří Sedm dní Avrahama Bogatira od Györgye Kardose a román Árpáda Kuna Šťastný sever.

Ve dnech 8. až 14. srpna se v Praze uskuteční 12. ročník multižánrového lidskoprávního festivalu s queer tematikou Prague Pride, který nabídne i několik zajímavých literárních akcí. Hned několik z nich pořádá platforma Odnaproti, která si klade za cíl zviditelňovat současnou, převážně nemainstreamovou českou LGBT+ literaturu a dávat prostor LGBT+ autorům a autorkám.

V úterý se můžete těšit na scénické čtení slavné novely Tennesseeho Williamse Římské jaro paní Stoneové. Příběh stárnoucí ženy, vdovy po americkém milionáři a kdysi slavné divadelní herečky, do jejíhož prázdného života vstoupí mladý a krásný Paolo, upravil František Baďura podle překladu J. Z. Nováka pro tři hlasy — Valérii Zawadskou, Libora Jeníka a Radka Fejta. O den později představí speciální živé vysílání podcastu Radia Wave Záložka trojici queer autorů, kteří píší a vydávají mimo hlavní proudy — básníka a prozaika Kamila Marcela Hodáčka, básnířku a písničkářku vystupující pod uměleckým jménem Jenoféfa Beta a studenta a básníka Robina Sedlmaierů.

Nejbohatší literární vyžití ovšem nabídne čtvrtek. Vybrat si budete moci mezi autorským večerem básníka, textaře, redaktora a fejetonisty Pavla Buňaty s pseudonymem AD MEER (Život je boy), autorským čtením Andrey Vatulíkové a Sam Xabyssus (Literární večer s Lesbotočem), scénickým čtením z LGBT+ knižního bestselleru Dej mi své jméno, prezentací právě vydané korespondence z pozůstalosti recitátora, divadelníka a moderátora Mirka Kováříka, konkrétně jeho dopisů z přelomu 80. a 90. let adresovaných tehdy začínající básnířce Svatavě Antošové (Malé pogo pro tebe), a setkáním se spisovateli Vojtěchem Bohuslavem, Vadimem Kuskovem a Michalem Hudecem (Autorské čtení: zaměřeno na střední a východní Evropu).

Asociace spisovatelů, v jejímž čele již druhým rokem stojí básnířka a editorka Jitka Bret Srbová, se netajila tím, že v roce 2022 plánuje uspořádat 2. ročník konference Sjezd spisovatelů (první se konal v roce 2015). Nyní už dotyčná událost začíná nabírat konkrétní obrysy — proběhne v Praze ve dnech 15. až 17. září a hostit ji bude Kampus Hybernská.

„Očekávejte podstatné přednášky, komentáře a diskuse ke složité době, ve které se nacházíme. My se těšíme na váš zájem, otevřenost i kritické myšlení,“ zaznělo v pozvánce ze strany organizátorů, kteří si pro připravovanou konferenci zvolili heslo #mluvmespolu. To odpovídá jednomu z ohlašovaných stěžejních témat druhého Sjezdu spisovatelů, jímž má být hledání nových způsobů komunikace mezi literáty a čtenáři.