Kisch, Condéová, Labatut či Whitehead
Ani během letních měsíců čeští nakladatelé nezahálejí, a v srpnu tak dorazí na pulty knihkupectví řada zajímavých novinek. Aniž by to bylo naším úmyslem, v přítomném výběru se sešly převážně knihy inspirované skutečnými lidskými osudy, které mají z nejrůznějších důvodů co říci i dnešním čtenářům.
V roce 1895 plnily stránky novin v celé Evropě články a komentáře pojednávající o soudním procesu s Oscarem Wildem, v němž byl světoznámý britský spisovatel a dramatik — požadující původně spravedlnost kvůli urážce na cti, jíž se mu dostalo od markýze z Queensberry, který byl otcem jeho milence, lorda Alfreda Douglase řečeného „Bosie“ — odsouzen ke dvěma letům nucených prací pro „nemravnost“, respektive svou homosexualitu. Jeho vnuk, novinář Merlin Holland, objevil originální zápis ze soudního procesu, který zapříčinil tragédii jeho dědečka. Kniha nazvaná Proces s Oscarem Wildem (Pavel Dobrovský – Beta), kterou do češtiny přeložila Dana Podzimková, tak přináší pravdivý, nezkreslený záznam procesu Wilde vs. Queensberry, obsahující některé dosud nezveřejněné detaily.
V editorialu nedávného čísla magazínu A2 (10/2022), věnovaného Maryse Condéové, jsme se mohli dočíst, že dotyčná spisovatelka dnes patří k nejvýraznějším hlasům frankofonní prózy, ovšem v českém kontextu bylo dílo této oceňované autorky i teoretičky pocházející z antilského Guadeloupu doposud zcela neznámé. Nyní se však českého vydání dočká její nejúspěšnější román Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu (Maraton) z roku 1986, který přeložil Tomáš Havel a v němž se autorka vyznamenaná cenou Francouzské akademie i alternativní Nobelovou cenou z roku 2018 dotýká témat kolonialismu, lidské svobody i údělu žen. V příběhu Tituby, černošské otrokyně z Barbadosu, která se řízením osudu ocitla v roce 1692 v americkém Salemu, se mísí historická látka s fabulací a výraznou roli zde sehrává autorčina erudice i její osobitá ironie.
Pod názvem Říkaj mi Tonka Šibenice (Academia) vyjde výbor z díla Egona Erwina Kische, jehož texty nově přeložené Viktorií Hanišovou vybral editor Radim Kopáč. Významného představitele meziválečné česko-německé žurnalistiky a literatury si později přivlastnila komunistická propaganda a přetavila jej v jednoho ze svých věrozvěstů. Cílem přítomného výboru, spjatého v první řadě s Prahou, s ranými a méně známými Kischovými texty, je zažité čtení relativizovat a ukázat, že Kisch byl především velký novinář a spisovatel, zdatný stylista a bezpochyby zábavný kumpán. Jeho dílo skvěle funguje i dnes, a i kdyby „jen“ portrétoval dobu, dokumentoval vybraná místa, lidi, události, je jeho přínos české, potažmo evropské kultuře a společnosti nezpochybnitelný.
Román Euforie (Argo) je fiktivním záznamem posledního roku života Sylvie Plathové, končící dva měsíce před její smrtí. V první osobě vypráví o střetu intelektuálních potřeb s mateřskými povinnostmi, o lásce k dětem a životní potřebě psaní i o závislosti na manželovi, básníku Tedu Hughesovi, která ji ubíjí. Hlavní hrdinka, „uvězněná“ ve venkovském domě a ve svém stále cizejším těle nesoucím nový život, prožívá se zničující silou lásku i žárlivost, euforii i zoufalství a přitom postupuje krok za krokem po cestě, jejíž konec je všeobecně známý. Kniha vzbudila ve Švédsku okamžitě po vydání velký zájem čtenářů a autorce Elin Cullhedové vynesla v roce 2021 prestižní Augustovu cenu za beletrii. Vychází v překladu Ireny Kunovské.
V edici s příznačným názvem Šťastné zítřky se českého vydání dočká dystopický thriller Zóna Jedna (Maťa) z roku 2011, jehož autorem je dvojnásobný laureát Pulitzerovy ceny za beletrii Colson Whitehead, tuzemským čtenářům známý svým románem Podzemní železnice (č. 2018). Tématem prózy, která se z Whiteheadovy tvorby žánrově výrazně vymyká, je virus, který nakažené jedince proměnil z 99 procent v masožravé skely a v jedno procento netečných bloudů. Veškerá civilizace se zhroutila, ale někteří lidé přežili a pouštějí se do její obnovy. Děj se s mnoha odbočkami do minulosti odehrává v průběhu tří dnů, během kterých se hlavní hrdina Mark Spitz a jeho „čističi“ pokoušejí získat zpět části Manhattanu. V textu se střídá několik žánrů a stylů — od filozofické eseje po brutální střílečky, od příručky na přežití po cynicky humorné vyprávění. Do češtiny knihu přeložil Luboš Snížek.
Strašlivá závrať (Paseka, překlad Anna Štádlerová) je románem faktu o vědcích, kteří ve svých oborech učinili převratné objevy — Bohrovi, Heisenbergovi, Schrödingerovi a dalších —, došli však na hranice lidského chápání a poprvé v dějinách dali lidstvu moc zničit sebe sama. Třeba německý chemik Fritz Heber objevil umělá hnojiva, která zachránila lidstvo před hladomory. Vynalezl ale také bojový plyn yperit, který zabil tisíce vojáků v zákopech první světové války, což jeho manželku dohnalo k sebevraždě. Dramatický příběh Benjamína Labatuta o určujících momentech dějin vědy nás vrhá do vzrušujícího území mezi fakty a fikcí, pokrokem a zkázou, genialitou a šílenstvím a staví nás před otázku, jestli díky vědě lépe rozumíme světu, nebo ho naopak ztrácíme. Za svou knihu byl autor v roce 2021 nominován na Mezinárodní Bookerovu cenu.