Fantasy o skutečné čínské historii
Jak je možné, že prvotina mladé autorky odstartovala dnes již trilogii bestsellerů, jejíž úspěch podtrhují mnohá literární ocenění a připravovaná seriálová adaptace? Recenze knihy „Maková válka“ od Rebeccy F. Kuangové.
Je to koktejl, který jsme měli možnost ochutnat již mnohokrát: sirotek vyrůstá v prostředí, které je mu cizí, dostane se na výběrovou školu a následně padá do víru událostí, konfliktu, v němž má sehrát zásadní roli, neboť je obdařen mimořádným darem. K tomu špetka humoru a temna, namíchat rychlým spádem, zasypat magií a celé to vyzdobit exotickými kulisami kvazi východní Asie. Zní to, pravda, poněkud genericky.
Rebecca F. Kuangová: Maková válka, přeložila Daniela Orlando
Host, Brno 2022
Rebecca F. Kuangová se narodila v roce 1996 v Číně. Rodina na přelomu milénia emigrovala do USA, kde jejich dcera během vysokoškolského studia začala psát první knihu. Jelikož podle svých slov na pultech knihkupectví nenašla dostatečně zajímavý román z prostředí své rodné země, sama napravuje tento dluh knižní nabídky a děj Makové války zasazuje do Nikanu. V něm lze, i díky přiloženému nákresu geografické mapy, spatřovat právě Čínu. Blízkým sousedem a nepřítelem je skupina ostrovů připomínajících srpek měsíce, Mukenský svaz — tedy Japonsko. Hesperie, o níž padne několik zmínek zejména v kontextu vzdálených obchodníků či diplomatů, představuje západní koloniální a vojenskou velmoc. Svým vlastním způsobem autorka nakládá také s časovým zasazením. Dle užitých zbraní a válečných postupů bychom mohli soudit, že se nacházíme v blíže neurčitém pokročilém středověku, události popisované v knize však nápadně připomínají hrůzy dvacátého století, jakýsi průřez dějinami Číny za posledních sto padesát let. Sto padesát let válek, hladu a ponížení velkého, avšak roztříštěného národa.
Hlavní představitelkou je válečná sirota Rin, jíž se ujala rodina v chudé agrární provincii Kohouta. Vypomáhá v krámku a mimo to distribuuje po okolí přísně zakázané opium, které je hlavním příjmem rodiny jejích pěstounů — Fangových. Vidina brzkého sňatku s o mnoho starším vdovcem za účelem obchodního prospěchu však mladé inteligentní a ambiciózní Rin nepřijde nikterak lákavá, a tak se za pomoci odhodlání a odříkání dostane na nejvýznačnější vojenskou akademii v Říši, na Sinegard. Tam se setkává s mistry bojových umění, filozofy, historiky a válečnými stratégy. Hrozba rozpínavého Mukenského svazu Nikanu nedává vydechnout a válka hrozí propuknout každým okamžikem. Sinegard má Nikan na blížící se konflikt připravit.
Kuangová volí přitažlivé kulisy umně vyprávěnému příběhu. Přestože se nezdržuje s podrobnými popisy reálií světa, v němž se děj odehrává, organicky předává čtenáři potřebné informace například pomocí přednášek univerzitních pedagogů. Dopouští se samozřejmě i různých vypravěčských klišé, již viděných postupů, ale těchto pár míst lze na ploše více než pěti set stránek snadno pominout.
Nejsilnější je kniha ve chvílích, kdy fikční svět zrcadlí s událostmi v tom našem. Nelze nespatřit podobnost především v druhé čínsko-japonské válce, která se vyznačovala bezohledností a krutostí obou stran konfliktu. Zejména pak masakr, jehož se japonská armáda dopustila v Nankingu, je stále živým svědectvím toho nejhoršího, čeho je lidská bytost schopna. Kuangová rozeznívá strunu zkoumání hranic lidskosti. Dovádí svět i ústřední postavu na samý okraj propasti. A právě zde přichází ke slovu magie. Ta vychází z mytologických reálií fikčního světa i geokulturního předobrazu, autorce slouží coby možnost dramatický potenciál rozhodování do extrému. S jejím použitím je možné dosáhnout odplaty. Zachránit vlast, ale dopustit se nevyslovitelného zla na stovkách tisíc nevinných duší. Každá moc je vykoupena bolestí. Je to cena, již je Rin ochotna zaplatit? Kam až válka dožene člověka? Kdy přicházíme o svou lidskost? Jak může být jedna bytost na druhé schopna činit takové zlo?
Morální dilema, jež autorka skrze postavu Rin předestírá, je zas a znovu vystupující otázkou z hlubin lidské psýché. O to více, odehrávají-li se válečné zločiny právě teď, téměř za našimi hranicemi. Právě momenty, kdy autorka užívá skutečných historických reálií, působí na čtenáře nejnaléhavěji. Pokud totiž sledujeme popis genocidy a těžko pochopitelné lidské krutosti odehrávající se v „jakémsi“ Nikanu, zasáhne to člověka jen do určité míry. O to silnější je pak zjištění, že všechna těžko pochopitelná brutalita, o které Kuangová píše, se skutečně odehrávala na pevninské Číně na přelomu let 1937—1938 během tzv. nankingského masakru. Kuangová skrze fantasy příběh vypráví o pohnuté historii svého rodiště. Velký stát, pro nějž byl nankingský masakr jen jedním z mnoha šrámů utrpěných během krvavého 20. století.
Nesmírná moc, jíž Rin vládne, i ona nesmírná cena, kterou bude nucena zaplatit, je vyhnání modelové situace do hraničních poloh. Přitom jinak kauzalita textu funguje přirozeně. Dokonce i magie má své místo, dokud se o ní hovoří jako o něčem téměř zapomenutém, vzdáleném. Jakmile se však stane běžnou součástí výbavy hlavních postav, jako by příběh ztratil cosi ze své naléhavosti. Vlastně by román snadno obstál i bez magie takto odhalené a expresivní.
Jednou z největších devíz prvotiny mladé autorky, kromě živých dialogů, dramatického spádu a přitažlivého prostředí, je vývoj ústřední postavy. Sledujeme propad jedné duše hrůze a nenávisti. Ne náhodou hovoří Rebecca F. Kuangová o inspiraci Mao Ce-Tungem. Původně čtenáři blízká Rin se postupem času odcizuje. Všudypřítomná smrt, znásilňování, mučení — s každou další stránkou se noří hlouběji a hlouběji a dává tušit, že to nejtemnější, skutečné peklo na zemi nás v rámci trilogie teprve čeká. Trilogie, jež skýtá potenciál stát se skutečným hitem nejen mezi young-adult čtenáři.
Autor je básník.