Houellebecq vs. Lévy, Didionová nebo Horáčková
Letošní Svět knihy už klepe na dveře, a tak i většina červnových knižních novinek spatří světlo světa zkraje tohoto měsíce, aby je mohli nakladatelé ještě za tepla naservírovat lačným čtenářům. Sestava je to velmi pestrá — nechybí v ní neobvykle pojatý knižní rozhovor, publikace o stále populárnějších audioknihách, polský průvodce po české literatuře 20. století ani několik oceňovaných próz.
Pod názvem Veřejní nepřátelé (Vyšehrad) se českého vydání dočká kniha, která slibuje inspirativní slovní přestřelku dvou předních francouzských intelektuálů, jimiž jsou spisovatel Michel Houellebecq a filozof Bernard-Henri Lévy. Prvního z nich není třeba tuzemským čtenářům blíže představovat — autor řady významných románů, opakovaně otevírající s předstihem témata, která záhy ovládla veřejnou debatu nejen ve Francii, u nás už zdomácněl. Ani druhý jmenovaný není českému publiku neznámý, naposledy tu od něho vyšel filozofický esej Virus, ze kterého šílíme, reflektující epidemii koronaviru a naše reakce na ni. Přítomný svazek je výsledkem jejich půlročního intenzivního dopisování, při němž došlo na Sartra, lidské ego i levici a které ukazuje oba myslitele i celou společnost v tragikomickém světle. Vychází v překladu Alana Beguivina.
Poprvé se českým čtenářům představí talentovaná spisovatelka Maggie OʼFarrellová, která vystudovala anglickou literaturu v Cambridgi a působila jako novinářka i lektorka tvůrčího psaní. Je autorkou memoárově laděné knihy I Am, I Am, I Am a několika próz, z nichž největší ohlas vzbudil román Hamnet (Argo), který právě míří na pulty tuzemských knihkupectví v překladu Terezy Markové Vláškové. Vypráví v něm o manželském páru, který žil v 80. letech 16. století v Henley Street ve Stratfordu a měl tři děti, starší Susannu a mladší dvojčata Hamneta a Judith. Hamnet zemřel v roce 1596 ve věku jedenácti let a zhruba o čtyři roky později napsal jeho otec hru Hamlet. Příběh inspirovaný životem slavného dramatika pojednává o poutu mezi dvojčaty a o manželství poznamenaném žalem. A také o neobyčejné ženě, jejíž jméno se většinou zmiňuje jen na okraj, a o synovi rukavičkáře, jenž se pro milovanou ženu vzepře konvencím.
Audioknihy dnes poslouchá stále víc lidí a na českém knižním trhu představují jeden z nejperspektivnějších segmentů, na čemž nic nezměnila ani pandemie. Proto není divu, že jim pozornost začíná věnovat i odborná veřejnost — jednu z prvních vlaštovek v tomto směru představuje publikace Nečtu! Poslouchám (Universum), která je společným dílem komiksové scenáristky a autorky knih pro děti a mládež Kláry Smolíkové a spisovatele Lukáše Vavrečky. Oba kromě toho pravidelně recenzují audioknihy pro web Naposlech.cz, a tak dobře vědí, o čem píší. Ve své knize zmapují historii i současnost poslouchání a nahrávání knih, nahlédnou spolu se čtenáři do studia, kde audioknihy pod vedením režisérů vznikají, a vyslechnou si i názory samotných autorů a také herců, kteří se stávají interprety jejich děl.
Spisovatelka, novinářka a především esejistka Joan Didionová, která zemřela ve věku 87 let na sklonku minulého roku, patřila k ikonám současné americké literatury. Česky vyšla například její kniha vzpomínek na zemřelého manžela, za kterou získala Národní knižní cenu a nominaci na Pulitzera, nebo oceňovaný román Lízni si a hrej. Nyní u nás vyjde i autorčin román Demokracie (NLN), v němž sama vystupuje coby nesmiřitelná pozorovatelka života privilegovaných Američanů. V rychlých střizích se tu střídají výjevy z New Yorku a Havaje, Jakarty a Kuala Lumpuru, vojenských základen a luxusních hotelů, Spojené státy prožívají definitivní debakl války ve Vietnamu a protagonistka knihy Inez Victorová kolísá mezi dvěma mocnými muži, senátorem Harrym Victorem a agentem Jackem Lovettem. Do češtiny knihu přeložil Martin Pokorný.
Polský bohemista, překladatel a publicista Aleksander Kaczorowski, jenž v roce 2016 obdržel Cenu Václava Buriana za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu, přeložil do polštiny díla Hrabala, Škvoreckého či Bondyho a sám napsal biografie Václava Havla, Bohumila Hrabala i Oty Pavla. Poslední z uvedených titulů vyšel česky a podle literárního kritika Pavla Mandyse přehledně a čtivě, v souvislostech a s několika objevnými pasážemi rekapituluje unikátní život Oty Pavla a jeho inspirace. Nyní se dočkáme také Kaczorowského literárního průvodce českým 20. stoletím, nazvaného Pražský slabikář: Od Kafky k Havlovi a zpět (Host), který přinese nejen kýžený pohled zvenčí na Kafku, Haška, Čapka, Škvoreckého, Kunderu či Havla, ale i autorovy vlastní zážitky a zkušenosti z objevování české literatury a kultury. Kniha vyjde v překladu Martina Veselky.
Absolventka žurnalistiky a mediálních studií na FSV UK Alice Horáčková úspěšně debutovala knihou Vladimíra Čerepková: Beatnická femme fatale, po které následovala kniha rozhovorů 7× ve vedlejší úloze a autorčin první román Neotevřené dopisy. Nyní se opět představí jako prozaička — v románu Rozpůlený dům (Argo), jehož děj se odehrává v sudetské vesnici během první poloviny 20. století, vypráví o svobodomyslných ženách a pytlácích, kšeftmanech s textilem nebo spiritistech. Opírá se při tom o rodinné příběhy, vzpomínky i archivní záznamy, střídá mužské a ženské hlasy a fikci prokládá skutečnými citacemi. K napsání knihy ji prý inspirovala vlastní rozpůlená rodina: po roce 1945 byla část jejích příbuzných odsunuta a část zůstala, přičemž v předešlých letech se jeden z jejích předků stal dokonce arizátorem židovské fabriky a přítelem Reinharda Heydricha.