Zpívat pravdu a pojmenovávat lži

Kvůli válce na Ukrajině zasedal v newyorské budově Organizace spojených národů od konce února snad každý její orgán, v kuloárech to diplomaticky jiskřilo — a tak bylo zřejmě nemyslitelné, aby své neřekla i literatura. V přímé návaznosti na podobné setkání stovek spisovatelů v roce 1939, kdy autoři jako Thomas Mann vyjadřovali své znepokojení nad fašismem a válečnými tendencemi v Evropě, se tak letos v květnu sešlo pod hlavičkou organizace PEN America osmdesát spisovatelů ze třiceti států, aby pohovořili o současných krizích. Kromě ruské invaze byly na programu také klimatická krize, Palestina, společenská polarizace na sociálních sítích, dezinformace nebo ústup demokracie.

Jennifer Schuesslerová v The New York Times ironicky reportuje, že diskuse a projevy rychle a příznačně „nabraly letovou hladinu ve výšce deseti kilometrů a povětšinou už tam zůstaly“. Salman Rushdie tak mluvil o tom, že sice „báseň nezastaví kulku“ a „román nezneškodní bombu“, ale spisovatelé by i nadále měli „zpívat pravdu a pojmenovávat lži“. Někteří řečníci se přece jen dotkli problémů souvisejících s psaním a literaturou: francouzsko-marocká spisovatelka Leïla Slimaniová například upozornila, že kvůli mizerným životním podmínkám jsou stovky milionů lidí na planetě stále negramotné. „Jsme tady, v New Yorku, a je to hodně nóbl,“ shrnul konferenci alžírský prozaik Walid Hajar Rachedi. „Ale změní to něco za hranicí světa literatury?“

Vítězkou se stal román Hrobka písku o 725 stranách indické autorky Geetanjali Shree, který soutěžil s dalšími pěti tituly. Jedná se o první hindský román, který se vůbec dostal do užšího výběru na tuto cenu. Příběh je rodinnou kronikou na pozadí dějin Indie, zkoumá život osmdesátileté ženy, která se rozhodne odjet do Pákistánu, aby čelila svému traumatu z dospívání během rozdělení těchto dvou zemí v roce 1947. Přestože se jedná o první oceněný román psaný hindsky, nejde o první oceněné indické dílo. Spousta tamních autorů totiž tvoří v angličtině, a tím pádem mohou být nominováni na Man Bookerovu cenu, která není geograficky nijak omezená, ale její jedinou podmínkou je, že dílo musí být napsáno anglicky. Geetanjali Shree ve své děkovné řeči upozornila na to, že v Indii je spousta skvělých spisovatelů, kteří stále píšou jinými jazyky než angličtinou a toto její ocenění možná umožní, aby se dostali více na světlo. 

Geetanjali Shree, foto: David Parry, PA

S cenou je spojena finanční odměna ve výši 50 tisíc liber (tedy necelý milion a půl českých korun). Finanční odměna je rozdělena mezi autorku a také překladatelku Daisy Rockwellovou, která knihu převedla do angličtiny.