Všude samé ceny
Proběhlo vyhlášení nejsledovanější české literární ceny Magnesia Litera za rok 2021. Knihou roku se stala monografie „Gott: Československý příběh“ hudebního publicisty Pavla Klusáka. Rovněž byly vyhlášeny nominace na Mezinárodní Man Bookerovu cenu, ve kterých dominují ženy.
Po dvou netradičních letech byly tuto neděli na Nové scéně Národního divadla opět vyhlášeny ceny Magnesia Litera. Z letošních přihlášených více než pěti set titulů vybíraly jednotlivé poroty vítěze osmi knižních kategorií, jednoho blogu a knihy roku.
Kniha roku Gott: Československý příběh Pavla Klusáka je třetí nebeletristickou knihou v řadě, která toto ocenění získala. Posledním románem oceněným jako kniha roku byly Hodiny z olova Radky Denemarkové za rok 2019. Gott zvítězil rovněž v kategorii publicistiky. Kniha kromě života a díla slavného zpěváka sleduje také politické a kulturní dějiny i proměny pop-music, která je podle poroty zrcadlem několika generací.
Vítězové, foto: Jakub Hněvkovský
Z šestice nominovaných próz si cenu odnesl publicista a spisovatel Stanislav Biler za sociálně-kritický román Destrukce. Porotci jej označili za „novodobý vesnický román odkazující ke kafkovské absurditě i musilovskému odcizení“. Básník a překladatel Vladimír Mikeš, který v roce 2012 obdržel za své překladatelské dílo, zahrnující mimo jiné i nejnovější český překlad Dantovy Božské komedie, Státní cenu, získal Moleskine Literu za poezii za sbírku „Odkud to přichází?“, jež obsahuje básně z let 2015—2018. Knihou pro děti a mládež se potom stal titul Kabát a kabelka spisovatelky Marky Míkové a ilustrátorky Galiny Miklínové.
Překladatelskou Literu si odnesla dvojice Michael Alexa a Michaela Benešová za překlad téměř tisícistránkového sci-fi románu Led z polštiny. Debutem roku se stala kniha Terezy Dobiášové s názvem Tajemství: Neskutečný příběh Anežky České. V rozsáhlém románu autorka sleduje Anežčinu životní pouť od narození až po rozhodnutí vstoupit do kláštera jako spletitou cestu poznávání světa a sebe sama. Knihu ilustroval Petr Nikl.
Porota Mezinárodní Man Bookerovy ceny, udělované každoročně knize, která byla přeložena do angličtiny a vydána ve Spojeném království nebo Irsku, oznámila na londýnském knižním veletrhu jména nominovaných a jejich románů, tzv. shortlist. V tiskovém prohlášení uvedla, že se jedná o originální díla, jež zaujmou čtenáře, a že „všechny knihy zařazené do letošního užšího výběru zkoumají traumata, ať už na individuální, nebo společenské úrovni“.
Mezi nominovanými je například polská držitelka Nobelovy ceny Olga Tokarczuková, Japonka Mieko Kawakami nebo korejská autorka Bora Chung. Olga Tokarczuková už dříve získala Mezinárodní Man Bookerovu cenu za svůj román Běguni. V letošním roce byl porotou zvolen román Knihy Jakuba, který vypráví příběh Jacoba Franka, Žida, který cestuje Evropou v době osvícenství, konvertuje k islámu a katolicismu a který je občas zesměšňován jako šarlatán. Ale zároveň uctíván jako Mesiáš.
Mezi nominovanými je také kniha Hrobka písku indické autorky Geetanjali Shree — první hindský román, který se dostal do užšího výběru na tuto cenu. Příběh zkoumá život osmdesátileté ženy žijící v severní Indii, která se rozhodne odjet do Pákistánu, aby čelila svému traumatu z dospívání během rozdělení Indie a Pákistánu v roce 1947.
Jediným mužem, který se mezi nominované dostal, je norský autor Jon Fosse, jenž je nominovaný za poslední díl ze série Nové jméno: Septologie VI—VII. Výherci ceny budou vyhlášeni 26. května. O finanční odměnu ve výši 50 000 liber se podělí autor a překladatel.