Pozastavení spolupráce

V roce 1933 Anne Franková a její rodina uprchly z Německa do Nizozemska, aby unikly nacistům. Za druhé světové války se musela při německé okupaci skrývat. Dva roky žila ukrytá v tajné přístavbě domu v Amsterdamu. Někdo je ovšem zradil a 4. srpna 1944 byla rodina Frankových nalezena, zatčena a deportována do Osvětimi. Anne Franková a její rodina byla zavražděna v nacistickém koncentračním táboře v roce 1945. Přežil pouze její otec Otto, který po válce vydal Annin deník — dnes známý po celém světě.

Letos vyšla kniha Rosemary Sullivanové s názvem Zrada Anny Frankové, která v angličtině a posléze dalších jazycích způsobila značnou kontroverzi. Autorka totiž v knize popisuje investigativní práci holandsko-amerického týmu vedeného bývalým agentem FBI Vincem Pankokem. Tým tvrdí, že zjistil, kdo zradil Anne Frankovou a její rodinu. S „85% pravděpodobností“ byl viníkem židovský notář.

Chystané vydání německého překladu Jürgen Welte, ředitel nakladatelství HarperCollins Germany, nejdříve odůvodnil tím, že chtějí umožnit „všem čtenářům, kteří mají zájem, aby si vytvořili vlastní nezávislý názor na knihu a související mediální diskuse“. V současné době pracují na „opraveném, doplněném a komentovaném německojazyčném vydání“, dodal nakladatel. Po rozruchu kolem knihy se však nakladatelství rozhodlo vydání odložit.

Kritika ovšem tvrdí, že kniha je napsána ve stylu true-crime, tedy popisu vyšetřování skutečných případů, a jednání vyšetřovatelů se jeví jako spekulativní a pochybné. „Ve slušném světě by taková kniha nevyšla, protože její obsah je špatný a mezi čtenářskou veřejností šíří fámy,“ tvrdí Yves Kugelmann, redaktor židovského týdeníku Tachles, a dodává: „Nakladatel se tak stává spoluviníkem těch revizionistů, kteří reinterpretují historii, staví teze nad fakta a vědu.“

Například v Nizozemsku kniha vyvolala bouřlivou debatu a historici v ní našli řadu faktických chyb. Vydání knihy ostře kritizovaly i židovské spolky. Nizozemské nakladatelství Ambo Anthos se v reakci za zveřejnění omluvilo a oznámilo, že nevydá druhé vydání, dokud tým vyšetřovatelů neodpoví na vznesené otázky.

Jak se dalo očekávat, sankce, které postihly Ruskou federaci po její invazi na Ukrajinu, se dotýkají i knižního trhu — nevyjímaje jednu z největších nakladatelských událostí, Frankfurtský knižní veletrh (FBF). Ředitel veletrhu „pozastavuje spolupráci“ s ruskými úřady organizujícími společný stánek na výročním veletrhu v rámci podpory ukrajinským nakladatelům. „Zločinnou ruskou invazi“ odsoudila rovněž Mezinárodní asociace vydavatelů (IPA), stejně jako i Londýnský knižní veletrh (LBF).

Krok prezidenta FBF Juergena Boose je odpovědí na otevřený dopis Pobaltských kulturních institucí zastupujících knižní průmysl, které vyzvaly organizátory knižního veletrhu, aby odstranili ruské stánky a přerušili kontakty s Ruskou federací. Výzvu podepsaly organizace jako Litevský kulturní institut, Dům mezinárodních spisovatelů a překladatelů, Estonské literární centrum a estonské, litevské a lotyšské strany v mezinárodní radě International Board on Books for Young People (IBBY).

Prezidentka IPA Bodour Al Qasimi ve svém prohlášení mimo jiné uvedla: „V dobách míru mají knihy mocnou sjednocující sílu. V dobách konfliktů jsou knihy ještě důležitější, protože podporují naději a usmíření a upevňují mír.“ 

Tyto a podobné reakce přicházejí poté, co autoři včetně Margaret Atwood, Olgy Tokarczuk a Tsitsi Dangarembgy podepsali otevřený dopis zveřejněný PEN International, kterým odsoudili „nesmyslnou“ ruskou invazi na Ukrajinu a vyzvali k okamžitému ukončení krveprolití.