Poezie není zločin

Ztracený rwandský básník Innocent Bahati. Pokusy o rozluštění dopisu Charlese Dickense.

Před rokem, 7. února 2021, zmizel známý rwandský básník Innocent Bahati. Podle lidskoprávní organizace PEN International byl naposled viděn v hotelu v jižní provincii Rwandy. Básník, který publikoval poezii na YouTube a Facebooku a pravidelně vystupoval na veřejnosti, se nevrátil zpět do Kigali a jeho telefony jsou od té doby vypnuté.

Innocent Bahati, foto: Andrea Grieder / PEN International

Innocent Bahati, foto: Andrea Grieder / PEN International

Média zmiňují projev připisovaný Edouardu Bamporikimu, rwandskému státnímu tajemníkovi odpovědnému za kulturu, z března 2021, v němž údajně řekl, že „když poezie sejde z cesty, může veřejnost uvést v omyl. Z tohoto důvodu vás žádám, abyste zapomněli na obtíže, které rwandská básnická komunita v poslední době poznala, a raději se přičinili o to, abychom pokárali ty, kteří sejdou ze správné cesty“.

Nyní víc než sto spisovatelů a umělců napsalo dopis rwandskému prezidentovi Paulu Kagameovi, ve kterém vyjádřili znepokojení nad Bahatiho situací a také vyjádřili své přesvědčení, že zmizení souvisí „s jeho poezií a kritickým vyjádřením k problémům ovlivňujícím rwandskou společnost“. Bahati podobným způsobem zmizel už v roce 2017 poté, co zveřejnil kritický komentář na Facebooku, a po několika dnech se znovu objevil v policejní vazbě a následně byl uvězněn bez soudu na tři měsíce, ačkoli nebyl ze žádného trestného činu obviněn.

„Krátce po Bahatiho zmizení v roce 2021 jsou tyto mrazivé poznámky úředníka vaší administrativy sotva náhodné. Naznačují vzorec netolerance vůči svobodnému básnickému projevu ze strany úředníků a oprávněně vyvolávají podezření, že Bahati mohl zmizet v souvislosti se svou poezií,“ říkají autoři, mezi nimiž jsou literární celebrity Margret Atwoodová, J. M. Coetzee, Jonathan Franzen, Paul Auster nebo Elif Shafaková. „Věříme, že někdo ve rwandské administrativě ví o Bahatiho místě pobytu nebo o jeho osudu… Poezie není zločin.“


Už více než sto let se nejrůznější učenci pokoušejí bez valného úspěchu rozluštit stránkový dopis napsaný Charlesem Dickensem pomocí symbolů, teček a klikyháků.

Dopis ležel desítky let nepřečtený v trezoru Morganovy knihovny a muzea v New Yorku. Až do nedávna, kdy dva američtí počítačoví vědci dokázali v jeho dekódování uskutečnit podstatný pokrok. Motivem byla výzva Univerzity v Leicesteru, která zveřejnila kopii dopisu online a slíbila 300 britských liber tomu, kdo jakkoliv pomůže s jeho osmyslněním. 

Vítěz soutěže Shane Baggs, specialista počítačové technické podpory ze San Jose, nikdy předtím žádný Dickensův román nečetl. O soutěži poprvé slyšel prostřednictvím skupiny na Redditu, která se věnuje prolamování kódů a hledání skrytých zpráv. Nad dopisem strávil šest měsíců a podařilo se mu rozluštit víc symbolů než komukoliv jinému z tisícovky zúčastněných. Na druhém místě se umístil Ken Cox, dvacetiletý student kognitivních věd na Univerzitě ve Virginii.

Na začátku své kariéry byl Dickens soudním a parlamentním reportérem, kde se mu systém pro rychlé psaní poznámek hodil. Postupem času se symboly a zkratky, které používal, vyvinuly tak, že jeho osobní zkratky byly pro ostatní nesrozumitelné. Dickens sám to v románu David Copperfield označil za „to divoké stenografické tajemství“.

Dickens používal svou vlastní verzi těsnopisu po celý svůj život. Dickensův dopis, napsaný v roce 1859, je uložen v Morganově knihovně přinejmenším od roku 1913. Pravděpodobně se jedná o kopii, kterou si pro sebe Dickens vytvořil na základě plné verze napsané Johnu Thaddeusovi Delaneovi, tehdejšímu redaktorovi londýnských The Times. Organizátoři soutěže ale bohužel tvrdí, že plná verze dopisu je navždy ztracena.

Philip Palmer, kurátor a vedoucí rukopisů v Morganově knihovně a muzeu, v prohlášení uvedl, že Dickensův dopis je „jednou z trvalých záhad“ ve sbírce. „Mít text tohoto dopisu konečně umožní vědcům dozvědět se více o Dickensově těsnopisné metodě a zároveň získat další pohled na jeho život a dílo.“

Práce účastníků soutěže zatím pomohla odborníkům rozluštit 70 procent významu Dickensova textu. Během příštího roku budou organizátoři žádat veřejnost o pomoc s dekódováním zbytku dopisu a dalších Dickensových textů.