Broumovské následky

Co polštář? Polštář horší.

Zvládnou to děti doma? Mluvíme spolu denně, jenže jsou to jenom slova v telefonu. 

Vybavení pokoje: Žádné květiny.

Spolubydlící: Je ve vedlejším pokoji, ale nepotkáváme se.

V noci: Nespím. 

První nákupy: Květiny do pokoje. 

Schodiště pod okny: V půl osmé ráno tudy stoupají školáci nahoru, v jednu jdou zase dolů. Některé dívky se tudy bojí chodit, pacholci na ně křičí, jestli jim nepůjčí nůžky. Jiné děti letí dolů střemhlav. Sedmdesát procent pocestných má nějaký fyziognomický problém. Pod mostem velmi nekalé úmysly. Od lidských výkalů až po hanebné řeči nebo i činy. 

Anna Bolavá, foto Bartoloměj Adam

Světelné podmínky: Trvalé šero venku i v pokoji. Nutnost pořídit silnější osvětlení.

Moje kolo: Mám ho od léta a zvykli jsme si rychle. Broumovské pouto už nám nikdy nikdo nevezme.

V noci: Nespím.

Pískavé zvuky: Dělá je topení a jde to regulovat. 

Kuchyňka: Protipožární čidlo hned nad vařičem? Po třech týdnech se strach mění v otupělost. 

Lidl: Ach Bože, ještě nikdy jsem neměla Lidl tak blízko!

Penny: A sakra, je tady i Penny.

Na hřbitově: Krásný kostel, starodávné hroby. Jeden z nich otevřený, uvnitř není zem, jen metrová díra a dole sto let stará rakev. Nemám ten mramor nějak posunout, aby nebyla vidět?  

Ptáci: Sypu jim zrní a pak na ně koukám z okna.

V obchodě: Prodavač v elektru lampičky nevede, ale má tak rudé oči, že kdyby mrknul, začne krvácet. Nemůže dýchat, mluvit ani si nasadit respirátor. 

Venku: Cikánští mladíci venku naskakují na zeď našeho domku.  

V noci: Nespím. 

Píšu vůbec? Jo. 

Výpadky: Jeden výpadek elektřiny, jedenkrát wi-fi. 

V Lidlu: Lampičky taky nemají. 

Schodiště pod okny: Vzteklý jorkšír napadl na schodech dítě. Jeho majitel (důchodového věku a neschopný popojít po schodech nahoru a psa si chytit) ječí na kluka, ať se nebojí. Cikáni zase křičí, že chtějí půjčit nůžky. 

Vietnamská restaurace: Pořád fronty, respirátory málokdy a jídlo smetávají z podlahy a někam házejí... Pak mi podávají můj oběd s sebou...

V obchodě: Není to elektro, ale lampu mají. Beru to. Ale oni neberou karty. Vracím se k bankomatu a pak sem. A v pokoji si pak pořádně svítím. 

Ze zpravodaje: Dle policie někdo v Alce zcizil dva mobilní telefony. Alka...

Penny: Je to všude stejný. Tak nerada se ve frontách hádám, ale bránit se musím, na řadu přijít chci. 

Na hřbitově: Zase ta rakev. 

Vánoční strom: Je na náměstí a jeho ozdobení trvá týden. Dva muži s oranžovou avií se zvedací plošinou. 

Ovce v zahradě: Původně byly čtyři, jenže jedna v létě uhynula. Doteď se neví proč. Pro ty zbylé brzy přijede náklaďák, na zimu pojedou na farmu. Vyhlížím z okna jejich odvoz. Nikdo nepřijíždí, přesto ovce poslední den zmizí... Pravda je někde tam venku. 

Okno: Někdo ťuká na mé okno! Neuvěřitelné! Odvoz tu mám já! 

Broumovské následky: Dočasná neschopnost psát v celých větách, vyjadřování v bodech.

Text vznikl během autorčiny tvůrčí rezidence v Broumově, kterou pořádá České literární centrum (sekce Moravské zemské knihovny).