Myšlenky stále zelené

Ken Krimstein: Tři útěky Hanny Arendtové. Tyranie pravdy
přeložila Tereza Matějčková
Filosofický ústav AV ČR — OIKOYMENH, Praha 2021

Máloco mě dokáže potěšit tak, jako když komiks získává na takové popularitě, aby se i natolik striktně a úzkoprofilově zaměřené nakladatelství, jako je OIKOYMENH, rozhodlo jeden vydat. Samozřejmě to není ledajaký komiks. Jedná se totiž o biografii jedné z nejpopulárnějších filozofek dvacátého století Hannah Arendtové. V posledních dvou letech vydalo nakladatelství OIKOYMENH čtyři její spisy, takže biografický komiks je jejich vítaným doplněním. Jeho autorem je americký karikaturista, kreslíř a scenárista Ken Krimstein, který své kresby uveřejňuje v časopisech, jako je The New Yorker a The Wall Street Journal, a o překlad se postarala filozofka Tereza Matějčková.

Příběh vypráví o malé holčičce, jejíž rané setkání se smrtí otce (který zemřel na syfilis) a ostrakizací (za to, že je židovka) ji uvrhne do víru četby. Jako čtrnáctiletá má přečtena všechna Kantova díla z otcovy knihovny, proto se vrhá do další četby a bere knihu za knihou. Četba pro ni není náhradou za život, ale potravou pro myšlení. A myšlení je jak pro malou dívku, tak pro dospělou myslitelku život sám. Události, které se odehrály v Kantově rodném Královci, kde Hanna vyrůstala, mají přesné historické kontury první poloviny dvacátého století. Proto komiks sleduje útěk z Německa přes Čechy do Francie, zde vyčkávání, zda Francouzi vytrvají, nebo budou kapitulovat, navíc ještě v nejistotě, jak se zachovají k židovským uprchlíkům. Z Francie vede cesta do Portugalska a následně do Nového světa, nabízejícího lepší život a především bezpečí před fašistickým šílenstvím.

Bez zajímavosti není ani osud Hanniny matky Marty a jejího manžela Blüchera — vlastně už tím, jak se podobají osudům tolika jiných lidí této doby, ovšem možná mnohem zajímavější je na komiksu další společnost obklopující již dospělou intelektuálku. Notoricky známý románek s Heideggerem je zde vylíčen jako nejdůležitější milostná zkušenost, která oba zúčastněné provází až do hrobu. Mezi spolužáky na Heideggerově semináři jsou spolu s Arendtovou například Leo Strauss nebo Emmanuel Levinas. V Berlíně se potkává s desítkami umělců, intelektuálů a často budoucích exulantů od Fritze Langa a Bertolta Brechta po Marca Chagalla a Alberta Einsteina. Nejvýraznější přátelství ale navazuje s Walterem Benjaminem, s nímž tráví i dlouhé dny ve Francii, zatímco čekají, jestli se pro ně Francie ukáže být stejně nebezpečná jako dříve Německo. Benjamin předtím, než naplní svůj osud, svěří Arendtové svůj nejnovější rukopis, který si poté manželé na lodi cestou do Ameriky každý den znovu a znovu předčítají.

Arendtová je vzdělaná a sebevědomá osoba, která hovoří a čte nejen německy a francouzsky, ale také řecky a latinsky a v Americe vypiluje i svou angličtinu. Když dostane příležitost napsat článek o vztahu židů k evropským událostem, ukáže se, že její rozhled a způsob vnímání je nejen jedinečný, ale dokáže skrze něj vyjádřit to, co si ostatní myslí, aniž to jsou schopni pojmenovat. Její dílo má základní kámen a odtud se může dál rozvíjet. Vzniká Původ totalitarismu, Human Condition (nebo také Vita Activa) a nechvalně proslulá reportáž Eichmann v Jeruzalémě, která tak brzy po válce šokovala celý svět.

Ken Krimstein nezapře svou profesi. Postavy se na stránkách dynamicky proměňují jednoduchými linkami, tedy jako pouhé náznaky skutečné podoby svých předobrazů. Proto je například Benjamin zobrazen často jen jako kartáčkový knírek s brýlemi na zavalité postavě. A Hannin výrazný nos si nespleteme s žádnou jinou postavou. Osvěžující je, že autor nezůstává u jednoho stylu, ale na jedné stránce se velice často střídá několik druhů kresby od nejjednodušší obrysové linky po složitě a jemně šrafované prostředí plné detailů. Jedinou barvou v celém komiksu je potom kromě černé a šedé zelená, která se mimo nadpisů kapitol vyskytuje pouze na šatech Arendtové.

Za jistý diskomfort na celém komiksu lze považovat poznámkový aparát. Ten není detašovaný na závěr knihy, ale prakticky u každého vlastního jména ať už osoby, nebo místa odkazuje na spodní část stránky, kde je příslušná poznámka pod čarou, přičemž toto řešení četbě komiksu výrazně ubírá na plynulosti. Vrcholem absurdnosti jsou potom poznámky, které jsou u notoricky známých jmen a obsahují jen pár zcela zbytných údajů (například poznámky na straně devadesát osm k Waltu Disneyovi a na straně sto k Adolfu Hitlerovi, kde je jen datum narození a úmrtí). Pokud byly zamýšleny pro americké čtenáře, redakce českého vydání je mohla zredukovat.

Biografický komiks je už zavedený žánr a rovněž u nás se komiksová police s tímto štítkem každý rok rozšiřuje. Pravdou však je, že většinou jsou v hledáčku těchto děl osobnosti sportu, hudby nebo jiného umění a v rámci historických komiksů potom státníci a jiné významné, zvláště státotvorné osobnosti (od Žižky po Havla). Přesto se nejedná — jak by si mnozí mohli myslet — o první v češtině vydanou komiksovou biografii věnovanou životu a myšlenkám filozofa. V roce 2012 vydalo nakladatelství Dokořán obsáhlé dílo Logikomiks řeckých autorů Doxiadise a Papadimitrioua, který se zabývá životem a myšlením britského filozofa Bertranda Russella (který je o dost obsáhlejší a detailnější, ať už zkoumá filozofův život, či dílo).

Zato myšlenky Hanny Arendtové nejsou v komiksu příliš přítomny. Nanejvýš jsou jen tak naznačeny některé hlavní premisy, načrtnutá témata, sem tam uvolněná věta. Výsledným efektem je přesto touha vstát a zanořit se do jejích obsáhlých a stále živých knih.