Romány v boji

Turecký spisovatel a nobelista Orhan Pamuk čelí žalobě: ve svém posledním románu Veba Geceleri (Noci moru) se měl dopustit urážky zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka a hanobení turecké vlajky. Pamuk těmto nařčením čelil už na jaře, když román vyšel, a po jeho vydání spisovatele zažaloval právník Tarcan Ülük.

Noci moru vypráví o fiktivním ostrově v osmanské říši, kde kolem roku 1900 vypukne epidemie dýmějového moru. „V Nocích moru, na nichž jsem pracoval pět let, nenajdete žádný despekt k hrdinným zakladatelům národních států založených v ruinách někdejších impérií nebo k Atatürkovi. Naopak, román jsem napsal s respektem a obdivem k těmto svobodomyslným a hrdinným vůdcům,“ napsal Pamuk v prohlášení.

Istanbulský soud se tehdy rozhodl žalobu zamítnout pro nedostatek důkazů. Ülük se proto teď obrátil k soudu vyšší instance, který se v současnosti případem zabývá. Obvinění přitom není banalita — Turecko má speciální zákon číslo 5816, který má ochraňovat Atatürkovu památku a kulturní dědictví. Pamukovi tak může hrozit až tříleté vězení.

Není to poprvé, co je Pamuk nařčen z „hanobení turectví“. Dříve byl za totéž obžalován kvůli tomu, že se v jistém rozhovoru zmínil o arménské a kurdské genocidě z roku 1915. Žaloba byla stažena v roce 2006, ve stejném roce, kdy Pamuk získal Nobelovu cenu za literaturu, připomíná deník The Guardian.

Muselo to přijít: do Středozemě dorazila kryptoměna. Tedy, spíš naopak. Od srpna do listopadu si lidé mohli nakoupit digitální měnu s názvem JRR Token. Slovo „token“, užité místo jména autora Hobita a Pána prstenů, v oblasti kryptoměn označuje digitálně směnitelný objekt. Kromě samotného názvu k ustavujícímu dílu fantasy žánru odkazoval rovněž slogan měny „Jeden token jim všem káže“.

Takové užití Tolkienova odkazu se nicméně příliš nezamlouvalo společnosti Tolkien Estate, která pečuje o spisovatelovu pozůstalost a autorská práva. Skrze Světovou organizaci duševního vlastnictví (WIPO) proto společnost Tolkien Estate iniciovala arbitráž vůči provozovatelům kryptoměny: podle správců dědictví se kryptoměnoví podnikatelé měli na Tolkienově díle bezdůvodně obohatit tím, že v uživatelích vzbuzovali falešnou domněnku, že mezi digitální měnou a Středozemí existuje nějaký hlubší vztah.

Vlastníci JRR Token se bránili — vedle tvrzení, že ono titulní „JRR“ znamená „journey through risk to reward“ (putování skrze risk za odměnou), což rozhodce označil za naprostý nesmysl — parodičností celého projektu a humorem. Podle arbitra z WIPO ovšem kryptomakléři neprokázali, v čem ona parodie a humor zrovna ve vztahu k J. R. R. Tolkienovi spočívá, a dal za pravdu žalovatelům z Tolkien Estate. Středozem má o problém méně.

Irskou spisovatelku a bestselleristku Sally Rooneyovou podpořily v bojkotu Izraele desítky dalších autorů. Rooneyová vzbudila nedávno kontroverzi tím, že odmítla nechat přeložit svou novou knihu a dnes už i mezinárodní hit Beautiful World Where Are You (Kdepak jsi, krásný světe) do hebrejštiny jako výraz podpory Palestincům a hnutí BDS (bojkot, odklánění investic, sankce), které požaduje stažení Izraele ze sporných území a konec mezinárodní podpory pro židovský stát.

Rooneyová uvedla, že necítí jako správné spolupracovat s firmou, která „se nedistancuje od apartheidu a nepodporuje lidská práva pro Palestince“. V izraelském nakladatelství Modan, které nabídku na vydání překladu podalo, už přitom vyšly její dva předchozí romány. Po těchto zprávách dva velké izraelské knihkupecké řetězce oznámily, že přestanou distribuovat a prodávat knihy Sally Rooneyové.

Minulý týden se za Rooneyovou postavilo přes sedmdesát jejích spisovatelských kolegů. V otevřeném dopise, který iniciovala organizace Artists for Palestine UK (Umělci pro Palestinu), píší, že „odmítnutí Sally Rooneyové podepsat smlouvu s mainstreamovým izraelským nakladatelem — který prodává i práci izraelského ministra obrany — je příkladnou reakcí na vršící se nespravedlnosti vůči Palestincům“. Dopis podepsali autoři jako China Miéville, Pankaj Mishra nebo Rachel Kushnerová. Na listu je rovněž podpis prozaičky Kamily Shamsieové, které kvůli podpoře BDS v roce 2019 odebrali německou Cenu Nelly Sachsové.