Jak se svými kolegy akvíruji
„Ty čteš v práci komiksy? To musí být skvělá a pohodová práce!“ slýchávám v různých obměnách již několik let. Jenže to není všechno, co moje práce akvizitéra Městské knihovny v Praze (MKP) obnáší.
Občasná výpomoc ve skladu s komíny novinek během předvánočního šílenství, také stání v pražských kolonách v autě, když se pro některé novinky musí zkrátka zajet, tahání těžkých beden a jejich nakládání, zatímco se vám lepí během studeného mrholení vlasy na oči, ale bylo by rouhání jakkoli si stěžovat, to jsou pouze střípky z celkové mozaiky.
Když jsem přemýšlel nad tím, v čem spočívá moje práce v knihovně, ve které jsem už nějakých 14 let, uvědomil jsem si, že je to práce vlastně dosti různorodá, a tím pádem nesmírně zajímavá a obohacující. Jako čerstvý maturant a benjamínek jsem vypomáhal o víkendech za pultem, byl jsem mezi lidmi a zažíval příjemné návaly čtenářů, stejně jako tajemné a temné večery v rozlehlých skladech. Dnes sedím v kanceláři a se svými kolegy — jak říká krásné české slovo — akvíruji.
Naše knihovna se všemi svými více než čtyřiceti pobočkami v poslední době akcentuje svou komunitní dimenzi, zároveň je, pokud zrovna situaci nebrzdí covid, tradičním místem kulturního setkávání a akcí — od divadel přes besedy, přednášky, koncerty, festivaly a čtení až k filmu. A tak někdy vyrážím do světa s fotoaparátem a tyto akce fotím. Jindy si stoupnu z druhé strany objektivu a pomohu s obsahem na sociální sítě. Nebo jsem přizván k tvoření interních koncepcí či do nejrůznějších pracovních týmů.
Michael Fiala, foto: osobní archiv
Práce v knihovně mi přinesla i řadu příležitostí zúčastnit se zajímavých stáží, exkurzí a služebních cest, které často vedou do zahraničí — taková návštěva největšího knižního veletrhu ve Frankfurtu se stala již každoroční tradicí. V poslední době jsem se osmělil i přednášet, a abych se náhodou nenudil, občas kontroluji některé faktury. Rád se prohrabuji čtenářskými dary, kterým následně mohu vdechnout v rámci našeho fondu nový knihovnický život. Občas napíšu nějaký ten článek.
Asi největší „mezioborové rozkročení“ v rámci instituce se ale týká katalogizační práce. Jsem primárně zodpovědný za cizojazyčnou literaturu a komiksy, o jejichž jakousi emancipaci na poli literatury se snažím. Zároveň tyto publikace ale věcně zpracovávám a píšu k nim anotace, čímž se dotýkám nespočtu žánrů, oborů a literárních forem. Mojí libůstkou je pak alespoň částečná výpomoc s deskovými hrami, které u nás nabízíme, neb jsem sám vášnivým hráčem. Ale jak tohle všechno souvisí s prací akvizitéra, mohl by se někdo zvídavě ptát. Řekl bych, že velmi. Tato bohatost náplně práce mi totiž pomáhá poznávat knihovnický svět, svět literatury i svět MKP ve všech směrech, vertikálně i horizontálně.
Být akvizitérem v tak velké knihovně, jakou je MKP, je poměrně zodpovědná práce s finančními prostředky na nákup knih, tedy komodity, která dala slovu knihovna vůbec název a smysl. Že se kupují i jiné věci, například periodika, audiovizuální dokumenty, noty, hry nebo umění, nyní pomiňme. Zároveň je to, jak říkávám, práce pro alchymistu, který se snaží umíchat a vyvážit celou škálu ingrediencí ve svém akvizitérském kotlíku. Anebo ještě lépe, je to jako dělat klasický okurkový salát. Aby byl takový okurkový salát nejchutnější, je třeba všechno dobře zkombinovat a vyvážit poměry; kolik okurky, vody, soli, pepře, octa, cukru a citronové šťávy vlastně přidat. Podobně když se díváte na každou jednotlivou knihu, musíte ji spolu s kolegy (akvizitéry, odbornými lektory i jinými knihovníky) pokud možno co nejkompetentněji posoudit. A na základě toho ji samozřejmě nakoupit.
Stačí nám jeden exemplář, nebo knihu chceme do všech našich poboček? Rozhoduje čtenářský zájem, který je pomíjivý a vrtkavý, nebo nám jde o kvalitu a hodnotu literárního díla? Je naším úkolem povrchně a oddechově bavit, nebo spíše vzdělávat a ukazovat neprobádané a možná zajímavější cesty? Chceme mít v knihovně jen hezké knihy, nebo i ty stářím ošoupané, které již mají svou duši a jsou obsahově kvalitní? Máme se zaměřovat primárně na beletrii více než na naučné publikace? Co čeští autoři, máme je více propagovat? Co s kontroverzními či nenávistnými knihami? Co s komiksy? Máme vycházet vstříc drtivému zájmu čtenářstva o daný titul, když hrozí, že nám bude za dva roky ležet ve skladech, neboť téma zmizí z titulků novin? A co se situací, kdy nám koronavirová krize přihraje do rozpočtu mnohem menší částku, ale nakladatelé zdražují a vydávají tituly jako diví?
Na všechny tyto otázky máme samozřejmě dávno rámcové odpovědi, ale přesto se stále vrací a my o nich neustále přemítáme. Je to svým způsobem boj, ale zajímavý boj. A do toho všeho si člověk opravdu přečte nějaký ten komiks…
Autor vystudoval politologii na FSV UK. Pracuje v Městské knihovně v Praze jako akvizitér-specialista. Je spoluadminem na české komiksové databázi ComicsDB.