Překládám již několik týdnů

7:00

Probouzím se, vstávám z postele, snídám. Rychle zkontroluji e-mail, sociální sítě a zpravodajské weby. Nakonec ještě kouknu do diáře. Mám radost, protože dnes nemám žádné schůzky ani další povinnosti, což se nestává příliš často. Mým jediným dnešním úkolem je přeložit co možná nejvíc stránek objemné knihy De meeste mensen deugen.

8:15

S hrnkem černého čaje usedám k počítači. Otevírám originál knihy v PDF a Word, do kterého píšu český text. Mými dalšími pomocníky jsou výkladový online slovník Van Dale, Google, slovník spisovné češtiny, slovník synonym a v neposlední řadě Nizozemsko-český slovník Františka Čermáka a Zdenky Hrnčířové. Nizozemština jako jeden z mála jazyků stále nedisponuje obsáhlým internetovým slovníkem, a tak je právě tento tištěný slovník mým nepostradatelným pomocníkem. Je to na něm koneckonců i vidět. Oslí uši a odchlipující se hřbet jsou důkazem, že slovník používám dennodenně a všude ho s sebou tahám.

Veronika Horáčková, foto: CELA

11:30

Mám za sebou prvních pár stránek. Nastává ale problém. Nemůžu přijít na to, jak adekvátně přeložit několik pojmů z oblasti antropologie. Na Facebooku se proto infiltruji do skupiny studentů a absolventů tohoto oboru a vznáším dotazy týkající se zástupců rodu Homo a teorie zabijáckého lidoopa. Vzápětí přichází vyčerpávající odpověď. Poté, co ji zapracuji do překladu, vydám se s přítelem do nedaleké restaurace na oběd. Vařit nestíhám.

12:45

Jsme zpátky doma. Každý usedáme ke svému počítači a dáváme se do práce. Po chvíli narážím na další komplikaci. Zdá se mi, že dvě připomínky v poznámkovém aparátu jsou prohozené. Píšu proto samotnému autorovi, aby do problému vnesl světlo. Obratem dostávám velice milou odpověď. S takovým autorem je radost spolupracovat.

15:00

Přihlašuji se na Zoom a zahajuji hovor s redaktorkou překladu, která je sama zkušenou překladatelkou z nizozemštiny. Musíme probrat několik problematických pasáží. Ty se týkají zejména citátů, poznámkového aparátu, (třetích) reálií a dalších zapeklitostí. Redaktorku již znám, protože mi zároveň dělá mentorku v projektu CELA, takže se rychle dobereme řešení.

16:15

Ukončuji hovor s redaktorkou a opouštím byt. Mířím do Moravské zemské knihovny, která je mým dalším důležitým pomocníkem. K některým dokumentům obsaženým v databázi Kramerius je povolen přístup jen na knihovnických počítačích, takže mi nezbývá než tam čas od času zajít a vyhledat české znění citátů použitých v knize.

18:30

Odcházím z Moravské zemské knihovny a upaluji domů. Doma se snažím udělat ještě nějaké domácí práce. Potom mě čeká večeře a krátké protažení. Překládám již několik týdnů v kuse a záda se začínají ozývat.

20:15

Ležím v posteli a připravuji se na další překladatelskou zakázku. Pročítám si tematické texty, které napsali začínající vlámští spisovatelé v rámci projektu CELA. Mým úkolem bude přeložit je do češtiny.

21:45

Texty mám přečtené, zhasínám lampičku. Před spaním si ještě pouštíme seriál, tentokrát v angličtině. Další porci nizozemštiny bych už dneska asi nezvládla.

23:00

Usínám.

České literární centrum se angažuje v projektu CELA, jehož cílem je rozvíjet dovednosti začínajících literátů a propojovat je napříč Evropou. CELA nabízí nové strategie pro psaní, vydávání a marketing knih, potřebné v rychle se měnícím literárním prostředí. Druhého ročníku projektu, podpořeného programem EU Kreativní Evropa, se účastní 30 začínajících spisovatelů, 79 překladatelů a 6 literárních profesionálů z 10 různých evropských zemí.

Veronika Horáčková (1992) je účastnice mezinárodního literárního projektu CELA, řešitelka projektů týkajících se recepce nizozemsky psané literatury, lektorka nizozemštiny a doktorandka na Filozofické fakultě MU.