Ocenění zasloužilých literárních matadorů
Jubilejní 20. ročník literární soutěže Magnesia Litera zná své vítěze. Knihou roku se stala monografie Martina Hilského Shakespearova Anglie a i v jednotlivých kategoriích uspěli především etablovaní autoři, z nichž někteří byli na toto ocenění v minulosti už nominováni (Hradecký), nebo jej dokonce získali (Trojak).
Ceremoniál odehrávající se večer 8. června tradičně na Nové scéně ND v Praze a vysílaný živě Českou televizí na programu ČT art se nesl ve značně (místy snad až příliš) uvolněné atmosféře. Špičkování moderátorské dvojice v obvyklém složení — Daniela Písařovicová a Jiří Havelka — probudilo komické vlohy i v některých předávajících a oceněných a záběry do hlediště prozrazovaly, že publikum prořídlé kvůli omezené kapacitě sálu se pod povinnými respirátory dobře baví. Optimistické byly koneckonců i vyhlídky většiny přítomných, a to jak ty krátkodobé (přislíbený raut), tak i ty dlouhodobé (znovuotevřená knihkupectví atd.).
Palmknihy Literu za prózu, dotovanou částkou 30 000 Kč, získal v sále nepřítomný Daniel Hradecký se svým povídkovým triptychem Tři kapitoly (nakl. Listen). A to zcela zaslouženě, zvláště když se další vážná adeptka, Lucie Faulerová a její Smrtholka, nedávno dočkala ocenění v podobě Ceny Evropské unie za literaturu. Porotci ocenili suverenitu autorova literárního jazyka, jeho schopnost reflexe údělu severočeského proletáře v pozici sociálního vyloučení a permanentní existenční nejistoty i preciznost popisu a následné analýzy vlastního tématu knihy, kterým jsou mezilidské vztahy.
Moleskine Literu za poezii a šek na 30 000 Kč si nakonec odnesl Pavel Novotný za sbírku Zápisky z garsonky (nakl. Trigon) — s přihlédnutím ke sbírce Dědek, jež tvoří jakýsi její pandán —, která mu již z rozhodnutí literární kritičky Evy Klíčové vynesla cenu Tvárnice za nejlepší dílo roku. „Dospívání v nepříliš funkční domácnosti s sebou nese nejen tragiku, ale také nostalgickou komedii, ve které se poezie potkává s prózou a osobitým způsobem komentuje svět sice zmizelý, ale stále podmanivý a životný,“ zaznělo v hodnocení poroty.
Z Litery za knihu pro děti a mládež se může radovat Bogdan Trojak, jehož kniha Safíroví ledňáčci a Glutaman (nakl. Baobab) s ilustracemi Jindřicha Janíčka a množstvím historických i jazykových špílců přináší nápaditý a dobrodružný fantasy příběh o neohrožené pražské partě, která bojuje proti všepožírajícímu zlu zosobněnému šíleným vědcem Glutamanem. Ten ve svém obřím supermarketu a podzemní fabrice pod Řípem vyrábí umělohmotné potraviny měnící konzumenty v otupělé stádo. České literární centrum vyšle oceněného autora i s ilustrátorem na stipendijní pobyt do bývalého kláštera v Broumově.
Překvapivým vítězem Litery za naučnou literaturu se stal Jaroslav Petr s knihou Desatero smyslů (nakl. Argo/Dokořán), pojednávající zasvěceně a neotřele o tom, jak lidé a zvířata vnímají okolní svět. Autor shromáždil úctyhodné množství různých anomálií a kuriozit, nad kterými zůstává rozum stát, zároveň ale také upozorňuje na úskalí, která zvířatům způsobují násilné zásahy člověka do přírody. Čerstvý laureát přitom sám vyjádřil údiv nad tím, že si dotyčné ocenění nevysloužil profesor Hilský.
Na toho ovšem — jak se záhy ukázalo — čekala Magnesia Litera Kniha roku s prémií 200 000 Kč, kterou tak podruhé po sobě získalo nebeletristické dílo (loni vyhrál Čornejův Jan Žižka). Dle porotců není Anglie v Hilského knize (nakl. Academia) pouze zkoumaným předmětem, ale vystupuje před očima čtenáře ve své plasticitě a barevnosti. Přehledně prezentovaný celostní vhled do Shakespearovy doby, do intimních životů obyvatel a proměn jejich mentality je podle nich vrcholem Hilského celoživotního zájmu o dílo Williama Shakespeara a významným přínosem pro naši znalost alžbětinské kultury.
„Edice Česká poezie a Česká próza nakladatelství Fra představily v posledních patnácti letech více než sedm desítek titulů, a to jak básnířek a prozaiček a básníků a prozaiků v prostoru české literatury dávno zavedených, tak zcela nových,“ zdůvodnila porota nominaci podniku založeného Erikem Lukavským a Michalem Rydvalem na Literu za nakladatelský čin. A i proto, že „kolem obou edic se rovněž podařilo vybudovat prostředí, v němž je literatura skutečně živým organismem a jež představuje neokázalou cestu ke čtenářům“ (na čemž mnoho nezměnila ani pandemie, kdy se tyto aktivity přesunuly na internet), nakladatelství Fra svou zaslouženou nominaci proměnilo.
Nelehké rozhodování čekalo porotce v publicistické kategorii, kde se sešla trojice titulů zajímavých nejen z literárního hlediska. Daňa Horáková s knihou O Pavlovi, oscilující mezi memoáry a juráčkovskou biografií, i manželé Petr a Petra Třešňákovi, jejichž dílo Zvuky probouzení skýtá otevřenou výpověď o životě s dítětem trpícím těžkou formou autismu, odešli s prázdnou a Literu za publicistiku získala Nina Špitálníková. Ta ve svém Svědectví o životě v KLDR (nakl. NLN), založeném na sedmi rozhovorech s utečenci ze Severní Koreje, osvědčila znalost daného prostředí i tazatelskou empatii.
Literu za debut roku, o kterou se letos ucházela próza, básnická sbírka i naučná publikace, si odnesla Lenka Elbe s románem Uranova (nakl. Argo). Autorčina prvotina, v níž se mísí thriller, fantasy, sci-fi, dystopie a romance, je podle poroty „velmi sympatickým a ambiciózním pokusem, jak sdělit závažné poselství populární formou, která může oslovit široké vrstvy zejména mladých čtenářů“. Spisovatelka, která svým dílem připomněla tragický osud tisíců politických vězňů nucených k práci v jáchymovských uranových dolech, dostane od Českých center možnost stipendijního pobytu v některé z evropských metropolí.
Litera za překladovou knihu tentokrát připadla Jiřímu Holubovi, který do češtiny převedl Portrét pěkné Andalusanky (nakl. Rubato), jehož autorem je Francisco Delicado. Dílo vyšlo poprvé v roce 1530, poté upadlo do zapomnění, znovu se vynořilo v polovině 19. století a plně doceněno bylo až ve století dvacátém, kdy v něm literární vědci odhalili mnohé, čím autor předběhl svou dobu — například metafikční postupy či celkové vyznění tohoto životního příběhu prostitutky.
O ceně Magnesia blog roku a také o Kosmas ceně čtenářů rozhodovala svým internetovým hlasováním široká veřejnost. První z nich — a také 50 000 Kč na knižní vydání svých textů — obdržel Miroslav Komínek, který na Facebooku poutavě referuje o činnosti Městské policie Přerov. Druhá připadla Václavu Dvořákovi a jeho dobrodružné knize pro mládež Já, Finis, kterou vydal vlastním nákladem.