Cenu Jiřího Ortena získal černý kůň letošního ročníku

Stejně jako ten loňský se musel i aktuální 34. ročník Ceny Jiřího Ortena (dále CJO) kvůli koronaviru obejít bez autorských čtení nominované trojice spisovatelů, bez účasti publika a také bez tradičních kulis Světa knihy Praha při slavnostním vyhlášení výsledků. Letos k němu alespoň došlo v obvyklém termínu a ceremoniál, který se konal 17. května již podruhé v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu, byl streamován mimo jiné na youtubovém kanálu ČTK.

Za jednoznačnou favoritku mnozí považovali publicistku, prozaičku a scenáristku Kláru Vlasákovou, zvláště poté, co se její ambiciózní a nepříjemně aktuální románová prvotina Praskliny (nakl. Listen) neobjevila mezi díly nominovanými na Literu za prózu nebo debut roku. Cena by slušela i Gábině Pokorné, pro jejíž román V hlavě (nakl. Práh), nesoucí podtitul „Ze zápisků mladé schizofreničky“, hovořily i důvody mimoliterární (nemluvě o tom, že loni vyhrál právě román s hlavním hrdinou schizofrenikem, totiž Svatá hlava Hany Lehečkové).

Porota CJO, v níž letos zasedli literární teoretik a kritik Petr A. Bílek, filozof Petr Fischer, spisovatelka Pavla Horáková, prozaik Štěpán Kučera a spisovatelka Božena Správcová, však nakonec vítězství přiřkla dílu básnickému a Šimonu Leitgebovi, nejmladšímu z trojice nominovaných autorů (ročník 1996), jehož druhá sbírka Betonová pláž dosud zůstávala spíše na okraji zájmu čtenářské i kritické veřejnosti (ukázku z knihy nabízí web Nedělní chvilka poezie). Mimochodem, obě jeho soupeřky, narozené v roce 1990, tímto definitivně přišly o možnost CJO získat.

Šimon Leitgeb, foto: Nedělní chvilka poezie

„Básnické miniatury jsou díky přímočaré a nesentimentální dětské optice působivé už samy o sobě. Leitgeb z nich však buduje konkrétní, uvěřitelný svět malého chlapce z okraje společnosti. Na hlubší rovině se tak vzácně setkává důležité sociální téma s básnickým viděním a dotaženou originální kompozicí,“ vyjádřila se před měsícem porota k nominaci Betonové pláže. Chválou na adresu oceněného básníka nešetřil ani literární kritik Martin Lukáš, který Šimona Leitgeba v rozhovoru věnovaném právě jeho druhé sbírce, nominované na CJO, označil za jednoho z nejslibnějších autorů nejmladší básnické generace.

Božena Správcová pak ve svém laudatiu na adresu oceněné knihy mimo jiné uvedla: „Dalo by se říci, že Betonová pláž je minimalistická poema, třeba o svobodě a o končícím dětství. Nic se tu nelíčí a nepopisuje, spíš pojmenovává a prožívá. Za zvláštními, vlastně velmi přímými slovními spoji tušíme neblahé děje, kterým se běžným jazykem říká třeba sociální vyloučení, šikana, pobyt v děcáku. Dětský pohled lyrického hrdiny ale nepřipouští žádné fňukavé dospělé hodnocení. A prodírá se vší tou civilizační podivností bez ztráty životaschopnosti, čistoty a zářivosti.“

Šimon Leitgeb (nar. 1996) vyrostl v Malontech, vesnici v Novohradských horách. Je autorem básnických sbírek Mezi náma (Nakladatelství Petr Štengl, 2017) a Betonová pláž (JT’s nakladatelství, 2020). Publikoval ve většině českých literárních časopisů a v roce 2016 se objevil také v antologii Nejlepší české básně 2016 (Host, 2016). Jeho básně byly přeloženy a publikovány v Rakousku, na Ukrajině a v Rumunsku. Žije střídavě v zahraničí a v Českých Budějovicích, kde se aktivně podílí na chodu kulturního života organizací literárně-hudebního pořadu Mezi náma a festivalu Literatura žije!

Autor na sbírce pracoval dva a půl roku doma i během svých četných cest a pod výslednou podobou knihy je vedle jejího nakladatele a současně redaktora Jana Těsnohlídka podepsán rovněž Jaromír 99 coby autor výrazné obálky. Spolu s vítězstvím Šimonu Leitgebovi připadla také finanční prémie ve výši 50 tisíc korun (zbylá dvojice nominovaných dostala stejně jako loni 10 tisíc korun) a rezidenční pobyt v Evropě věnovaný Českým literárním centrem, zároveň všichni tři finalisté obdrželi jako dar překlad ukázek svých děl do angličtiny, francouzštiny a němčiny pro účely zahraniční propagace.