Pojďme dále! Ale kam?

Itálie má od loňského roku nový svátek: dvacátého pátého března se slaví Dantův den. Literární historici a vědci totiž věří, že právě tímto datem začíná pouť Peklem, Očistcem a Rájem v Dantově Božské komedii. Letos byly oslavy — byť poznamenané pandemií — o to výraznější, protože si Itálie připomíná sedmisté výročí smrti Danta Alighieriho.

Největší rozruch však na Dantův den trochu nečekaně způsobil Němec. Novinář Arno Widmann totiž v komentáři pro list Frankfurter Rundschau zpochybnil význam florentského klasika. Jednou ze zásluh připisovaných Dantovi totiž bývá kodifikace italštiny téměř do podoby, která se užívá dnes: jeho dílo bylo v následujících staletích tak vlivné, že se z jeho florentského dialektu stal prakticky jazykový základ a z Danta „otec italštiny“.

Podle Widmanna ovšem dnešní italští školáci původním veršům Božské komedie téměř nerozumějí. „Tak to vůbec není,“ oponuje německý historik umění a ředitel florentské galerie Uffizi Eike Schmidt. „Kromě několika slov a teologických konceptů je Dantův jazyk i v současnosti naprosto srozumitelný, na rozdíl od toho, co se stalo od čtrnáctého století například s angličtinou či němčinou,“ reagoval Schmidt na Widmannovy „ignorantské“ argumenty v rozhlasovém interview.

Schmidtova narážka na angličtinu nebyla náhodná. Widmann totiž rovněž srovnával Danta s Williamem Shakespearem — ve prospěch anglického dramatika. Ten byl podle komentátora Frankfurter Rundschau „světelné roky napřed“, jelikož na rozdíl od Danta nemoralizoval a nehodnotil.

Italský ministr kultury Dario Franceschini na celé pozdvižení zareagoval příznačně jediným citátem z Božské komedie: „Nemluvme o nich! Hleď, a pojďme dále!“

Konsolidace amerického nakladatelského trhu pokračuje. V pondělí 29. března byl oficiálně potvrzen prodej Houghton Mifflin Harcourt Books and Media. Nakladatelská a mediální divize společnosti Houghton Mifflin Harcourt, zaměřené především na výukové materiály, technologie a učebnice, bude nově spadat do portfolia vydavatelského domu HarperCollins, který patří korporaci News Corp mediálního magnáta Ruperta Murdocha. Převod společnosti stál 349 milionů dolarů.

Katalog nakladatelství Houghton Mifflin obsahuje atraktivní jména a tituly, mezi jinými například díla J. R. R. Tolkiena, George Orwella či Philipa Rotha společně s dětskými knihami, kuchařkami a populárními lifestylovými příručkami. Podle deníku The New York Times stojí za nákupem Houghton Mifflin právě snaha HarperCollins rozšířit své vlastní katalogy a obstát na rychle se konsolidujícím trhu.

Smršťování konkurence začalo zhruba před deseti lety, kdy došlo k obrovskému sloučení původně německého nakladatelského domu Random House a klasické britské značky Penguin Books v největšího globálního hráče Penguin Random House. HarperCollins koupil například vydavatele romancí Harlequin. A loni na podzim byl oznámen možná největší obchod ze všech: Penguin Random House plánuje za více než dvě miliardy dolarů převzít nakladatelský dům Simon & Schuster. Sloučení společností v současnosti přezkoumávají americké antimonopolní úřady, odborníci a komentátoři ovšem už teď transakci kritizují a varují před následky: menší počet nakladatelů bude znamenat horší vyjednávací pozici spisovatelů a jejich agentů i menší ochotu nakladatelství riskovat a hledat nové talenty. Nová firemní akvizice vydavatelství HarperCollins, kterému tak dnes patří přes sto dvacet nakladatelských značek a vydává přes deset tisíc titulů ročně, jen potvrzuje nastolený trend.

Někteří odborníci už před zmiňovanými deseti lety varovali, že na trhu nakonec zůstanou jen dva největší hráči, a to právě Penguin Random House a HarperCollins. „Tyto dvě firmy budou soupeřit o všechny velké tituly, protože budou jediné, které si to budou moct dovolit,“ vysvětluje Mike Shatzkin z konzultantské firmy Idea Logical. „Pro zbytek nakladatelů bude těžší a těžší nasmlouvat podobně atraktivní knihy, které dělají z velkého nakladatele velkého nakladatele.“