Asociace spisovatelů má novou předsedkyni

K obměně vedení organizace došlo na online členské schůzi. Dvěma členům výboru Asociace spisovatelů (AS) vypršel dvouletý mandát, dva odstoupili. K prozaičce Ivaně Myškové a básníkovi a překladateli Ondřeji Buddeusovi, který od poloviny tohoto roku nahradil odstoupivšího Jonáše Hájka, přibyla básnířka a architektka Anna Beata Háblová, prozaička a překladatelka Tereza Semotamová a básnířka a editorka Jitka Bret Srbová, kterou si nový výbor zvolil za svou předsedkyni. Ve funkci tak po dvou letech vystřídala básníka, novináře a fotografa Ondřeje Lipára.

Jitka Bret Srbová (nar. 1976) vystudovala Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2006—2011 byla šéfredaktorkou literárního online almanachu Wagon, v současnosti je editorkou webového magazínu Ravt (internetového projektu literárního obtýdeníku Tvar) a v Hořovicích, kde žije, spolupořádá večery autorského čtení Poezie ve středu. Knižně vydala čtyři básnické sbírky — Někdo se loudá po psím (2011), Světlo vprostřed těla (2013), Les (2016) a Svět:(2019) — a její básně byly zařazeny do několika ročníků antologie Nejlepší české básně.

Jitka Bret Srbová, foto: itvar.cz

V tiskové zprávě se o záměrech nové předsedkyně dočteme, že si přeje z AS udělat sebevědomou organizaci, která bude smysluplná nejen pro spisovatele. „Těm samozřejmě pomáháme a pomáhat budeme, ale naším cílem je také podporovat přirozené setkávání čtenářů s literaturou. Literatura je v situaci, kdy ji válcují zjednodušené mediální obsahy. Nesmíme dopustit, aby se změnila v krátké popisky pod pohyblivými obrázky,“ říká Jitka Bret Srbová.

Hledání nových způsobů komunikace mezi literáty a čtenáři bude i jedním z témat 2. ročníku konference Sjezd spisovatelů, připravované na rok 2022. V následujícím roce chce AS pokračovat ve fungujících projektech, jako je například cyklus autorských čtení po knihovnách celé republiky Spisovatelé do knihoven. Dlouhodobě se AS věnuje ochraně autorských práv (svým členům nabízí bezplatné právní a daňové poradenství) a zlepšení systémové podpory současné literatury.

Profesní organizace Asociace spisovatelů vznikla v roce 2014, o rok později uspořádala pod názvem Sjezd spisovatelů 2015 konferenci, která se věnovala vztahu literatury a společnosti a situaci a možnostem české prózy a poezie v kontextu tuzemské kulturní politiky. Iniciovala také vznik Českého literárního centra. V čele AS, která podle dostupných informací sdružuje necelou stovku spisovatelů a spisovatelek, se dosud vystřídali Jan Němec (2014—2016), Václav Kahuda (2017—2018) a Ondřej Lipár (2019—2020).

Dnešní doba osobnímu setkávání čtenářů s literaturou příliš nepřeje. Jakým způsobem chcete v dohledné době s veřejností komunikovat a zprostředkovávat kontakt se svými autory a jejich díly?

Samozřejmě musíme respektovat omezení, před která nás pandemie staví. Na druhé straně předpokládáme, že se dříve či později obnoví normální kulturní život, a v tom smyslu pracujeme. V lednu startuje ve Werichově vile v Praze nový cyklus čtení iniciovaný AS, Atonální harmonie, který připravuje Jonáš Hájek. Bude to přímo literární oslava 70. narozenin básníka Víta Slívy. Věříme v živé setkání, ale máme v záloze i online variantu. Budou také pokračovat čtení Spisovatelé mezi obrazy ve spolupráci s Galerií Hollar, diskusní cyklus Války světů bez válčení… Také doufáme, že se znovu budou setkávat spisovatelé, knihovníci a čtenáři díky projektu Spisovatelé do knihoven. Pokud by se pandemie nechtěla vzdát, vymyslíme něco jiného.

V pětičlenném výboru AS nyní s jedinou výjimkou zasedly samé ženy. Čím si to vysvětlujete? A odráží to i složení členské základny vaší organizace?

Právě jste mě přiměl podívat se na seznam členů AS poprvé jako na seznam žen a mužů. Skutečnost, že jsem žena, sice může být zvnějšku vnímána jako jakýsi krok správným směrem, ale pro mě osobně je to irelevantní. Podstatná je ochota pro AS a pro obor pracovat. Věřím, že se kolegové necítí znevýhodněni tím, že mají ve výboru aktuálně jen jednoho zástupce. Navíc kdybychom chtěli být v této věci důslední, museli bychom vzít v úvahu to, že identita už dávno nezahrnuje jen binární dělení.

Jak do činnosti AS a její spolupráce s dalšími literárními organizacemi zasáhla letošní pandemie? Museli jste zrušit či odložit nějaké projekty? Přinesl spisovatelům nouzový stav i nějaká pozitiva? 

Myslím, že je dobré zdůraznit a znovu opakovat, že i literatura je performativní umění. Poněkud se na to letos v podpůrných programech zapomnělo — to je jedna z věcí, kterou bychom rádi osvětlili a získali pro ni v budoucnu více porozumění a praktické podpory. Řada kolegů pocítila vážný výpadek příjmů z živých čtení a dalších veřejných vystoupení. Zrušení živých akcí je také kulturní ztrátou pro čtenáře nebo diváky: tady máte důvod, proč je podpora takových akcí důležitá. Nařizovat třeba dětem čtení knih dnes nestačí, je třeba je nadchnout. Nejlépe to udělá spisovatel sám. A pokud jde o ztráty přímo v programech AS: stačí se podívat na to, kolikrát se vedle plánovaného programu v projektu Spisovatelé do knihoven objevuje ZRUŠENO. Je to obrovská škoda. S těmi pozitivy nouzového stavu bych proto byla velmi opatrná. Představa, že je spisovatel blažen ve své kobce, pojídá sušené cvrčky a mne si ruce, že nikam nemusí, je z kategorie karikatur.

S jakými pocity jste vůbec přebírala svou novou funkci? A neobáváte se, že nebudete mít čas na vlastní literární tvorbu? 

Volba předsedy AS je velmi nepolitický akt, potírání protivníků a proslov vítěze se nekoná. Jde především o osobní vůli pomáhat literatuře a ta se neomezuje na předsedu či předsedkyni. Výbor AS tvoří velmi zajímavé osobnosti a práci si rozdělíme. Stejně tak potřebujeme aktivní členy a vůbec více členů, zástupců různých žánrů. Tímto oslovuji, volám: kolegyně a kolegové, pojďte k nám! Už proto — dodávám v lehkém tónu —, aby nám ve výboru zbyl nějaký ten čas na psaní, jak jste pěkně naznačil.