Dopisy a protesty
Objevily se dopisy pro Simone de Beauvoirovou. Tisíce dopisů. Tsitsi Dangarembgaová, nominovaná na Bookerovu cenu, je venku z vězení.
„Nic mě nepřipravilo na drama, které jsem našla,“ říká historička Judith Coffinová z University of Texas o nálezu, který náhodou učinila při rešerších ke knize Druhé pohlaví od francouzské spisovatelky, filozofky a aktivistky Simone de Beauvoirové. Coffinová se během bádání vydala do Francouzské národní knihovny — a našla na dvacet tisíc dopisů od příznivců z celého světa.
Beauvoirová se díky feministické klasice Druhé pohlaví z roku 1949 i otevřenému vztahu s Jean-Paulem Sartrem stala ikonou ženské a sexuální emancipace. Od padesátých let jí proto lidé z celého světa začali posílat dopisy. Nešlo o běžná vyjádření obdivu (či zhnusení), ale o důvěrné informace o vlastním soukromém i sexuálním životě a prosby o radu, ať už šlo o manželství, nevěru, sex, nebo potraty.
Simone de Beauvoirová a Jean-Paul Sartre v roce 1955, foto: Wikimedia Commons
Deník The Guardian například uvádí dopis jedné Britky z roku 1962, tedy pět let před tamní dekriminalizací homosexuality: „Jsem to, čemu se říká zvrhlík, lesba. Má přítelkyně a já se milujeme už léta. Můžete mi dát jméno doktora, který by mě přeoperoval na muže?“
„Spisovatelé dopisy dostávají, ale všechny si neschovávají. Tento objev ukazuje, jak moc [Beauvoirové] záleželo na jejích čtenářích, když si všechny jejich dopisy ukládala,“ vysvětluje svou fascinaci „kulturním artefaktem dvacátého století“ Coffinová. Americká historička se rozhodla zpracovat materiál do podoby knihy. Studie s názvem Sex, Love, and Letters: Writing Simone de Beauvoir (Sex, láska a dopisy: Psaní Simone de Beauvoirové) vyjde v září v nakladatelství Cornell University Press.
Podle Coffinové je zajímavý fakt, že minimálně třetina dopisů pochází od mužů. „Je to připomínka širokého tematického záběru Simone de Beauvoirové a rovněž skutečnosti, že osobní život, individualita a ženské hledání rovnosti a svobody se týkaly i mužů a zajímaly je.“
Simone de Beauvoirová zemřela v roce 1986. Dopisy však chodí dál: čtenáři je nechávají na jejím náhrobku na pařížském hřbitově Montparnasse.
Zimbabwskou spisovatelku Tsitsi Dangarembgaovou, nominovanou letos na Bookerovu cenu, propustili z vězení. Policie ji zatkla během protikorupčního protestu na konci července.
V Zimbabwe roste společenské napětí kvůli inflaci, špatným veřejným službám a korupčním skandálům zasahujícím až do vlády prezidenta Emmersona Mnangagwy. Policie a tajné služby potlačují jakékoli pokusy o protesty a demonstrace. Bezpečnostní složky se přitom odvolávají na protipandemická opatření v boji proti šíření onemocnění covid-19.
Dangarembgaová nejprve na sociálních sítích protestovala proti zatýkání novinářů a poté sama vyrazila s protikorupčním transparentem do ulic Harare. „Přátelé, jde o princip. Jestliže chcete ukončit své trápení, musíte jednat. Jednání vychází z naděje. Toto je princip víry a jednání,“ napsala předtím na Twitter. O hodinu později už byla zatčena s obviněním, že podněcuje k násilí a porušuje antikoronavirová zdravotní opatření.
Minulý týden byla Dangarembgaová propuštěna z vazby na kauci. Před soudem opět stane v půli září.