Tři otázky pro… Josefa Straku
Básník Josef Straka dnes vystoupí v brněnském Divadle Husa na provázku v rámci Měsíce autorského čtení.
Nedávno jste se angažoval v záchraně lodní (A)VOID Floating Gallery, jejímuž provozovateli Praha bezdůvodně vypověděla kotevní místo. Můžete galerii přiblížit Nepražanovi?
Tato loď, která mnoho let sloužila Pražanům a návštěvníkům Prahy, ještě pod jménem Vyšehrad, se nakonec, někdy v devadesátých letech, dostala do doků jako nepojízdný vrak, který pak Ivo Slavík, nynější provozovatel lodi, zachránil pro kulturní účely kolem roku 2008. Od roku 2010 na ní probíhají různé akce — výstavy, koncerty, diskusní setkání — a od září 2012 též i autorská čtení a další literární pořady. Za hezkého počasí se akce konají na palubě lodi, za počasí méně příznivého či v podzimních a zimních měsících zase v podpalubí. Ročně se zde koná kolem čtyřiceti literárních večerů — autorská čtení českých autorů, těch začínajících i těch renomovanějších, ale též čtení zahraničních prozaiků a básníků. Jsou zde pořádány i komponované akce — propojení hudby se čtením, promítání filmů s literárním programem či literární večery s následnými diskusemi apod. Probíhají zde například i večery veletrhu a festivalu Svět knihy nebo mezinárodního básnického festivalu Den poezie. Návštěvníci akcí se mohou občerstvit jak na horním, tak i na dolním baru, které byly zhotoveny architektem přímo pro potřeby „Avoidu“. Věříme, že po záchraně programu budeme pokračovat v činnosti nejen v tomto roce, ale i v roce příštím. O možnosti prodloužit smlouvu na rok 2021, a tím pádem i pokračování v dění na lodi, právě jednáme se správcovskou firmou náplavky.
Josef Straka, foto: Zuzana Lazarová
Věnujete se hodně organizační práci. Co vás na pořádání literárních akcí baví?
Těší mne, že mohu na literární večery zvát zajímavé hosty. Dávat dohromady autory začínající i známější či pozvat zahraničního a českého autora, kteří mají k sobě — svými texty — blízko. Nebo naopak hledat nová propojení poetik pozvaných hostů. Každý večer je neopakovatelný svou atmosférou, jinakostí, a proto mne organizování těchto večerů neustále fascinuje. Baví mne je vymýšlet, ale též i promýšlet detaily jednotlivých večerů a častokrát i moderovat.
Dnes vystupujete před živým publikem — nedávno jste také měl karanténní online čtení. Jaký to byl pro básníka zážitek?
Vždy upřednostňuji živé vystoupení a je pokaždé i zajímavé, kde a také jak se to koná — jaká je dramaturgie celého večera. Velmi rád vystupuji v malých klubech či kavárnách, ale každý prostor je pro mne jedinečný a rád se někdy i prostorům přizpůsobuji ve výběru textů pro daný večer. Online čtení bylo pro mne jisté novum, ač jsem si to předtím již vyzkoušel, tak přeci jen to letos v dubnu bylo poprvé oficiálnější. Když jsem sledoval jiná online čtení, například Básně v karanténě, tak jsem si uvědomil, jak může být toto básnické čtení podnětné a mnohdy i jinak vnímané, je-li vysíláno z domácího prostředí nebo z prostředí, které autor/ka důvěrně zná a je pro ni/něho podstatné. Inspirovalo mne to pro jiná takováto čtení, odpadne-li ale ona nezbytnost, že toto je jediná možnost, jak číst před publikem, které je ve svých domovech a bytech a nemůže být jinde než tam.
Narozen 1972 v Jablonci nad Nisou. Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Několik let pracoval v oboru (zabýval se ekonomickou psychologií a psychologií práce a organizace), poté přenesl svůj zájem na literaturu: pracoval jako časopisecký redaktor, dnes je organizátorem literárních akcí. Od poezie přešel k básnické próze, naposledy vydal tituly Cizí země (2018), Malé exily (2014), Kostel v mlze (2008), Město Mons (2005) a Hotel Bristol (2004). Je vášnivý chodec a pozorovatel, v literatuře pak postavantgardní civilista, snivec a melancholik.