Polská literatura a dvě petice
Českou literární scénou hýbou kromě nekonečných diskusí o problémech tuzemského knižního trhu také polské ozvěny zrušeného Světa knihy Praha, „kauza Petrkov“ nebo spory kolem „plovoucí galerie“ (A)VOID na pražské náplavce.
Své pokračování má „kauza Petrkov“, vyvolaná zprávou o prodeji památkově chráněného zámečku, který obýval Bohuslav Reynek se svou manželkou, francouzskou básnířkou Suzanne Renaud, i jejich synové — fotograf Daniel a překladatel Jiří. Proti prodeji se ozvalo již na dva tisíce hlasů, z velké části podepsaných pod peticí Zachraňte Petrkov!, jiní jsou ovšem přesvědčeni, že už není co zachraňovat.
„V Petrkově je vše a navždy ztraceno. Pokud by stát měl tento kdysi tak cenný objekt koupit, pak snad jen proto, aby zde udělal výstražnou expozici ničení lidského ducha a kultury,“ řekl v anketě Respektu básník Václav Vokolek a téhož názoru je i publicista a spisovatel Aleš Palán, který na své facebookové stránce napsal: „Příběh Petrkova skončil před mnoha desetiletími, když zemřel Bohuslav Reynek. Jiří s Danielem, pro mě jedni ze zásadních lidí mého života, ho proměnili a nechali znít ve fascinujících ozvěnách. Jejich smrtí ale vše skončilo. Je to škoda, ale je to fakt. Takový je život, taková je smrt. Básně, grafiky, fotografie, překlady naštěstí trvají. Přežijí i bez toho baráku. Věnujte pozornost jim — a ne cihlám.“
Zámeček v Petrkově, foto: Wikimedia Commons
Podle ministerstva kultury je po jednání s představiteli Kraje Vysočina zřejmé, že kraj Petrkov nekoupí. Ministerstvo ale stavbu považuje za kulturně velmi významný objekt, a bude proto o koupi dál jednat. Pokud se podaří peníze nad rámec rozpočtu resortu získat, mohl by zámeček provozovat Památník národního písemnictví.
Další petice hojně podporovaná literáty a dalšími představiteli tuzemské kulturní scény, mající aktuálně již přes 3000 podpisů, vznikla na podporu pražské (A)VOID Floating Gallery, které kvůli stížnostem místních obyvatel hrozí vyhoštění z náplavky na pražském Rašínově nábřeží.
Na podporu místa, které bylo v uplynulých letech dějištěm desítek literárních a hudebních akcí, kromě toho vystoupili formou krátkých videí na YouTube kanálu této „plovoucí galerie“ například Sylva Fischerová, Kamil Bouška, Josef Straka, Marie Šťastná, Ladislav Zedník, Simona Racková nebo Adam Borzič . Právě zde by se měl také ve dnech 30. až 31. května konat Festival malých nakladatelů.
Ve dnech 14. až 17. května měl v české metropoli proběhnout další ročník mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha s Polskem coby čestným hostem. Ze známých příčin byla akce pro letošek definitivně zrušena. S polskou literaturou se lze i tak pravidelně setkávat.
Vedle řady vycházejících knižních překladů (a jejich recenzí) připravily nejrůznější platformy a média ve spolupráci s pražským Polským institutem a krakovským Instytutem Książki řadu materiálů, publikovaných v tisku i na internetu a věnovaných prezentaci bohaté literatury našich sousedů.
Časopis A2 přinesl číslo věnované současné polské literatuře (10/2020), představující mj. tvorbu autorů z okruhu varšavského časopisu Lampa, polské prozaičky Martyny Bundy nebo představitelů mladé básnické generace a obsahující též literární přílohu Nová polská próza. Pokud jde o internetové „polské ozvěny“, kromě několika textů na webu iLiteratura.cz (mj. rozhovory s literárním vědcem Jiřím Trávníčkem a ilustrátorem Piotrem Sochou nebo portrét spisovatele Wiesława Myśliwského) se jedná především o videa, ať už v rámci prezentace Světa knihy na Mall.tv (překladatelé Michael Alexa a Lenka Kuhar Daňhelová, básnířka a překladatelka Zofia Bałdyga) nebo na YouTube kanálech Polského institutu (kde o polské literatuře hovoří mj. Jáchym Topol či Petr Borkovec) a nakladatelství Fra (polská básnířka Marzanna Kielar očima Lucie Zakopalové a Michaela Alexy).
Časopis Host se v červnovém čísle bude rovněž věnovat současné polské literatuře. Například té reportážní v překladu textu novinářky a reportérky Olgy Gitkiewiczové.