Co se nedá vyčíslit

Jen několik málo dní poté, co Česko i další státy Evropy a světa začaly zavádět opatření, kterými se má zmírnit dopad současné pandemie, se v debatní skupině European Writers’ Council — organizace sdružující autorské spolky a svazy z oblasti literatury — začaly shromažďovat informace, nad kterými našinec zůstává sedět s otevřenými ústy.

Švédsko: balíček první pomoci pro kulturní sektor ve výši 45 milionů eur. Francie: 22 milionů eur na pomoc kultuře, z toho 5 milionů pouze pro oblast knih. Německo: spolkové země vyčleňují od 7,5 po 600 milionů eur na půjčky v kulturní oblasti, některé nesplatné; autoři na volné noze se mohou ucházet o pomoc ve výši od 2 do 5 tisíc eur a o tříměsíční grant ve výši 1600 eur měsíčně. Norsko: stát bude živnostníkům kompenzovat ztracený výdělek až do výše 80 %, a to včetně autorů a překladatelů. A tak dále. Ostatně výčet všech opatření EWC shromažďuje na jednom místě.

V době, kdy píšu tenhle text, odpovídá ministr kultury Lubomír Zaorálek na otázky čtenářů serveru Aktuálně.cz, ale zatím moc konkrétních informací nenabízí. Podle jeho úterního vyjádření sice ministerstvo připravuje podobný balíček první pomoci, ale nikde zatím nepadla konkrétní čísla ani představa o formě pomoci.

Netrpělivě čekáme.

Jedno z největších nakladatelství a zároveň knižní distributor Euromedia mezitím oznámil, že přestává proplácet své závazky třetím stranám a s podobnými opatřeními se přidávají další — Kosmas, Pemic a Dobrovský. Každý se chce zachránit od krachu.

Tlak, který celá situace vytváří na konec (nebo začátek, chcete-li) celého knižního řetězce — autory a překladatele — se čísly vyjádřit nedá. Představuje ale zcela jasné ohrožení. A jelikož se odsouvá vydání knih a ruší se festivaly, veletrhy a autorská čtení, tak také výpadek příjmu.

Seběvědomí

Když jsme loni pořádali jako Asociace spisovatelů první neformální setkání s novými členy, snažil jsem se zformulovat to, co mi přišlo zásadní a co vidím jako důvod pro držení pohromadě v rámci jednoho oboru. Těch bodů bylo několik, ale první byl zcela jasný: nepracujte zadarmo.

Hodnota tvůrčí práce je zvláštní věc. V komerční sféře se o ní prakticky nediskutuje, ale jakmile překročíte hranici a ocitnete se ve světě kultury, je řada lidí ochotná mávnout rukou a s mírným úšklebkem poznamenat, že spisovatelé, malíři či hudebníci přeci netvoří kvůli penězům, ale protože zkrátka musí. Fakt, že taky musí platit nájem a něco jíst, se v tu chvíli kamsi záhadně vytrácí.

Ondřej Lipár, foto: osobní archiv

Je obtížné nabírat v takové situaci sebevědomí. A bez něj je těžké myslet na to, že když vystoupíte zadarmo nebo lacino, někdo další si těžko bude moct říct o rozumný honorář. I proto je potřeba držet pohromadě.

Drtivá většina tvůrců v oblasti literatury má nějaké občanské zaměstnání — psaní je pro ně něco navíc. A tím nemyslím jen možnost sebevyjádření. Do úvahy je totiž potřeba zahrnout právě taky jejich vynaložený čas, úsilí a prostředky. Je to práce jako každá jiná — jenže je to vlastně permanentní přesčas.

V současné chvíli se z ní navíc může stávat práce zcela nemožná. Pokud přijdete o svou běžnou práci, těžko budete věnovat čas psaní.

Vize

Česko je pro autory zdánlivě země zaslíbená — Češi čtou rádi, kniha je pořád jedním z nejčastějších vánočních dárků a naše síť knihoven je výjimečně hustá. Jsme ale také zemí, kde nakladatelé jen velmi neochotně přistupují na honoráře obvyklé v okolních zemích a kde se právě za výpůjčky z knihoven autorům vyplácí druhá nejnižší náhradní odměna v Evropě.

Knižní trh má podle propočtů Svazu českých knihkupců a nakladatelů objem přesahující 8 miliard korun. V posledních letech se musí vyrovnávat s tím, že velcí hráči skupují menší, a všichni se strachem očekávají příchod globálního molochu jménem Amazon.

Stát samozřejmě nemá pečovat o literaturu jen tehdy, když jde do tuhého. Potřebuje vizi toho, jakou roli v jeho běžném fungování sehrává a jaký význam pro něj má.

Pokud se ale situaci u nás nepodaří se státní pomocí stabilizovat a zachovat alespoň stávající pestrost nakladatelů a knihkupců, dá se jen velmi obtížně odhadovat, co nastane. Hezké a ani české to ale nejspíš nebude.

Autor je předseda Asociace spisovatelů, básník a časopisecký editor.