Aplikace canterburská

Canterburské povídky, jedno z nejdůležitějších děl anglické literatury od Geoffreyho Chaucera, jsou už dostupné i jako aplikace. Program zobrazuje středověké rukopisy a se zvýrazněním konkrétního řádku přehrává namluvený text v podobě, v jaké pravděpodobně zněl v době svého vzniku.

Na digitalizaci rukopisů série veršovaných a dvou prozaických textů pracoval vývojářský a výzkumný tým s pomocí Terryho Jonese, nedávno zesnulého člena komické skupiny Monty Python a uznávaného medievalisty.

„Chtěli jsme, aby nejen akademici, ale i veřejnost měla možnost vidět rukopis tak, jak si to zřejmě představoval sám autor — jako představení, které míchá drama a humor,“ vysvětluje profesor anglické literatury a vedoucí týmu Peter Robinson. „Jsme už dlouho přesvědčení, že nejlepší způsob, jak Canterburské povídky číst, je slyšet jejich přednes — tak, jak si představujeme, že je samotný Chaucer přednášel na dvoře Richarda II.“

Canterburské povídky jsou nedokončené. Dochovalo se však přes třicet tisíc stránek v osmdesáti rukopisech, z nichž literární historikové postupně rekonstruovali co nejúplnější verzi. Aplikace je výsledkem pětadvaceti let práce.

„Aplikace je důležitá pro lidi, kteří neznají historii vzniku Canterburských povídek a nechápou, že moderní koncept autora tehdy neexistoval,“ vysvětluje Robinson.

Terry Jones, který se proslavil především jako herec, scenárista a režisér filmů a televizních skečů skupiny Monty Python, napsal o Geoffreym Chaucerovi dvě knihy. Ty jsou citovány i v úvodu a v poznámkovém aparátu aplikace, v níž se objevuje také Jonesův překlad některých Chaucerových veršů do moderní angličtiny.

„Jsme velice rádi, že měl Terry možnost vidět a slyšet aplikaci v posledních týdnech života. Jeho práce a vášeň pro Chaucera pro nás byly inspirací,“ přibližuje Robinson spolupráci s Jonesem. „Mluvili jsme o Chaucerovi hodně a byl to jeho nápad udělat z Canterburských povídek performanci."

Aplikace je dostupná pro iOS, Android i na webu.

Ve Spojených státech amerických se v únoru už přes čtyřicet let slaví Měsíc černošské historie (Black History Month). Během něj se v americkém a kanadském mediálním prostoru — ve Velké Británii, Irsku a Nizozemsku neoficiálně probíhá Měsíc černošské historie v říjnu — objevují připomínky důležitých událostí, osobností a uměleckých děl z afroamerické minulosti.

Největší americký knihkupecký řetězec Barnes & Noble se ve spolupráci s nakladatelským konglomerátem Penguin Random House rozhodl oslavit černé dějiny speciálním vydáním literárních klasik. „Diverse Editions“ (Edice rozmanitosti) je knižní řada dvanácti klasických titulů, mezi nimiž se objevují knihy jako Moby Dick, Romeo a Julie nebo Frankenstein, na jejichž obálkách jsou protagonisté vyobrazeni s tmavou pletí. Edice kvůli ostré kritice nevydržela na pultech ani jeden den.

„Tahle blbost s falešnou diverzitou (kde se nahrazují lidé bílí lidmi barevnými) je nechutná,“ napsala na sociální sítě například fantasy spisovatelka Nnedi Okoraforová. „Není to ani upřímné, ani řešení. Nové příběhy od nebělochů o neběloších jsou řešení… Přestaňte nás využívat a kliďte se z cesty!“

Ke kritice Barnes & Noble za oportunistické využívání Měsíce černošské historie a ve výsledku jeho „bělení“ — „Na obálky dali blackface,“ píše v komentáři ke kauze server The Root. — se přidala celá řada autorů a osobností, například esejistka a spisovatelka Roxane Gayová.

Edice, která se objevila v úterý, tak ve středu zmizela z nabídky. „Obálky knih nejsou náhražkou za černé hlasy a spisovatele všech ras, jejichž díla a hlasy by měly zaznít. Knihkupci, kteří přišli s touto iniciativou, tak učinili v přesvědčení, že pomáhají v napojení na tato klasická díla,“ stojí mimo jiné v prohlášení Barnes & Noble pro The Guardian o ukončení projektu.

S výběrem titulů do edice pomáhala i umělá inteligence, která z kánonu západní literatury selektovaly ta díla, v nichž není explicitně zmíněna etnická příslušnost hlavních postav.