Slova za teplo

Britský spisovatel Neil Gaiman je ambasadorem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Úřad s přicházející zimou spustil kampaň Below Zero (Pod nulou), která má upozornit na problémy obyvatel uprchlických táborů a především syrských uprchlíků bez domova v nadcházejících studených měsících.

Součástí příprav kampaně bylo i zadání pro slavného ambasadora. Gaiman hledal inspiraci na Twitteru. Svým followerům položil jednoduchou otázku — co v nich vyvolá představu tepla.

„Původní zadání znělo ‚Můžeš napsat něco se zápletkou?‘ a napadlo mě, že pokud dostanu kolem stovky odpovědí, vybral bych si jednu, která by mě nějak oslovila, a napsal bych k ní krátkou povídku,“ vysvětluje Gaiman.

Odpovědí se ovšem sešlo přes tisíc — mimo jiné třeba od Bena Stillera nebo Monicy Lewinské. Nakonec vznikla báseň „What You Need to be Warm“ (Co potřebujete, abyste se zahřáli) ve volném verši, jako „reakce na probírání se všemi těmi tweety“. V básni se tak objevuje například břinkání starých železných radiátorů ve starém domě, „bábina kuchyň v mlžném Petrohradě“ či „hrnky kouřícího čaje silného tak, že v něm stojí lžička“.

Gaiman popisuje proces psaní jako řešení „té nejsložitější křížovky na světě. Bylo to neuvěřitelně těžké napsat a obzvlášť těžké, když víte, že jednou z vlastností angažované, veřejné poezie je, že to není v jádru dobrý nápad. Kdykoli vidíte něco od oficiálního básníka na nějaké královské akci, tak si musíte pomyslet ‚och ne, ne‘.“.

Gaimanovu báseň mimo jiné vypletou na třímetrovou šálu, ozdobenou květinovými motivy, které navrhly ženy z uprchlického tábora v jordánském Azraqu. Výtěžky z charitativní kampaně UNHCR budou směřovat i tam.

„Na světě je dnes více uprchlíků a vysídlených lidí než na konci druhé světové války — a pomoc má potíže s financováním. Nejhorší je, že se to nezlepšuje. Potřebují pokrývky, teplé oblečení, teplé povlečení,“ vysvětluje Gaiman. „Snažit se tvořit umění za účelem získat pozornost pro něco, jako je tato kampaň, je myslím velmi dobře strávený čas.“

Producent a režisér Baz Luhrmann si splnil sen: konečně získal filmová práva k románu Mistr a Markétka Michaila Bulgakova. Luhrmann má adaptaci produkovat, spekuluje se však i o režijní roli.

Ruský spisovatel Michail Bulgakov psal Mistra a Markétku, fantastický román na biblické i historické motivy, satiricky pojednávající ruské poměry ve dvacátých letech, mezi roky 1928 a 1940. Poprvé byl ale publikován až v šedesátých letech — a to v cenzurované podobě. I tak si však získal mezinárodní věhlas: je přeložen do více než čtyřiceti jazyků a prodalo se ho přes milion kopií.

Několik filmových a televizních adaptací románu už existuje, například italsko-jugoslávský film od Aleksandara Petroviće z roku 1972 či polská televizní minisérie z roku 1988.

Pro Baze Luhrmanna to nebude první filmová adaptace literární klasiky. V roce 1996 uspěl s neotřelou verzí Romea a Julie: Shakespearova klasika se odehrávala mezi současnými gangy. Jeho poslední film je adaptace Velkého Gatsbyho od Francise Scotta Fitzgeralda.