Olomouc hostí poezii

Cena se od roku 2015 uděluje ve dvou kategoriích — za poezii a za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu. V první kategorii mezinárodní porota letos nominovala čtyři básníky z Polska, Slovenska, České republiky a německojazyčné Evropy. Nominovaní se setkají už 28. září v Olomouci na čtení v Divadle hudby, po němž bude následovat veřejná diskuse poroty a hlasování o vítězi.

O brož s okřídleným otazníkem soutěží Julia Fiedorczuková (Polsko), Max Czollek (Německo), Peter Prokopec (Slovensko) a Lukáš Sedláček (Česká republika). Letošním laureátem Ceny Václava Buriana v kategorii Za kulturní přínos je ukrajinský spisovatel Jurij Andruchovyč.

Lukáš Sedláček, básník a kytarář, který své první básnické texty publikoval na literárních serverech Písmák a Totem mezi lety 2011 a 2016. Časopisecky debutoval v Tvaru, Hostu a Welesu. V roce 2017 mu vyšla sbírka básní Stará víska.

Stará víska

stále jsem někomu říkal
otevři průvanu, jen abys poznal, jaké to je
když potom přijde
usne v křesle a vroste do něj
štěrkem z návsi sypu stůl

patou ryji do nároží
agitky tisknu na udřené obličeje
a čtvrť za domem je angažovaná
jako když oráš dlátem mez

potom bývám rozmnožený a zdává se mi
že prostor v dílně dýchá otrávený vzduch
můj bůh se dívá na mé přirození
jako když převracíš skříně na bok
a vysypeš z nich sůl a další, menší skříně

napětí ve Staré vísce
bývá jen náhodným tlesknutím
za rohem lavice ošoupané džínovinou
a nablito na fasádách
jak čtvercový rozklad Antoníčka
       v nikách nade dveřmi

Julia Fiedorczuková, spisovatelka, básnířka a přednášející na katedře anglistiky na Varšavské univerzitě, vydala několik básnických sbírek — mezi jinými Psalmy (Žalmy, 2017) oceněné Cenou Wisławy Szymborské. A také prózu a eseje (například společně s Gerardem Beltránem napsali trojjazyčnou esej o poezii a ekologii Ekopoetyka/Ecopoétice/Ecopetics). Její básně byly přeloženy do více než dvaceti jazyků.

Báseň Zásuvka v překladu Ivety Mikešové

Někteří sbírají piliny minulosti.
Jsou vzácné jako jíní na břízách podél cest.
Obzvlášť se počítají nečetné momenty zcela jasného vědomí,
ekvinokcium.

Její památky: štos barevných časopisů, ve kterých je všechna krása světa.
Ústřižky látek, z nichž jsou ušité šaty pro všechny příležitosti.
Barevné vlny na pletení. Polštářek. A pod tím vším
někdo někdy najde mapu neaktuálního světa.

Krajinu zastaralých států.
Stáda vymřelých zvířat, která se živí dávno zaniklými druhy trav.
Domy poničené vodou a větrem, a v těch domech
zažloutlé momentky jejich obyvatel.

Max Czollek je členem berlínského básnického kolektivu G13 a kurátorem básnického projektu Babelsprech. Jeho první nonfiction kniha Desintegriert Euch! vyšla v roce 2018. Básnické sbírky Druckkammern (2012), Jubeljahre (2015) a Grenzwerte (2019) publikovalo nakladatelství Verlagshaus Berlin.

Báseň 29.09.17 přeložili David Voda a Sabine Eschgfäller

vídím otce jak před léty stál v kuchyni a říkal: zmenším svou slovní zásobu a vymažu ještě počkej.
pocit, jako když je na zipu pokažený jezdec. jedna polovina mozku plánovala útěk, zatímco druhá
tvrdila, že zemi opustí jen přes svou mrtvolu. vidím se dnes sedět v letadle do Portugalska a říkat:
rozšířím svatební návštěvu o status azylanta. zatančím s klobouky neviditelnosti a obsadím knajpy
falešnými licousy. celej život jsem poslouchal písňový texty a teď jsem chytrej jak biblickej badatel.

Peter Prokopec debutoval básnickou sbírkou Nullae. Jeho druhá kniha se jmenuje Život vrazený do chrbta.

P(re). S.

Keď spíš so psom na posteli,
odkrýva sa tajné miesto, akési P. S.

Nekonečno je stena príliš vzdialená oku —
preto záleží na omnoho skromnejšom za:

za identitou kvetov na stole,
za zblížením bez rozdielu druhov,
za.