Za budoucnost bez předsudků

Cena Johna Campbella, udělovaná nejlepšímu novému autorovi sci-fi, má nové jméno — kvůli rasismu svého jmenovce. Oznámil to šéfredaktor časopisu Analog Science Fiction and Fact, jemuž Campbell šéfoval od roku 1938 až do své smrti v roce 1971.

Byť John Campbell psal povídky a romány — a to krom pod vlastním jménem také hned pod dvěma pseudonymy —, je v literární historii znám především coby editor a redaktor spojený s tzv. zlatým věkem science fiction. Jakožto šéfredaktor časopisu, tehdy ještě nesoucího název Astounding Science Fiction, spolupracoval s takovými autory, jako byli Isaac Asimov, Arthur C. Clarke či Robert A. Heinlein. Asimov jej kdysi označil za „nejmocnější sílu ve sci-fi vůbec“.

Kromě silného postavení v komunitě vědecko-fantastických autorů byl však Campbell znám také svým rasismem, mizogynií, homofobií a inklinací ke konspiračním teoriím. O otroctví se vyjádřil jako o „užitečném vzdělávacím systému“. Campbellovy názory byly také důvodem, proč se od něj postupně odvracela většina spřízněných spisovatelů.

Cena Johna Campbella vznikla krátce po jeho smrti. Uděluje se každý rok na Worldconu, pravidelném setkání sci-fi fandomu, autorovi či autorce, jejichž debut vyšel v předcházejících dvou letech. Kromě tohoto ocenění se na Worldconu udělují také ceny Hugo, asi nejdůležitější ocenění v oblasti fantastické literatury.

Britská spisovatelka Jeannette Ng, letošní laureátka oceněná za fantasy román Under The Pendulum Sun (Pod kyvadlovým sluncem), při přebírání ceny označila Campbella za „zasraného fašistu“. Podle Ng Campbell „nastavil tón science fiction, který v žánru straší dodnes. Zatuchlý, sterilní, mužský, bílý, oslavující ambice imperialistů, kolonizátorů, osadníků a průmyslníků“.

Minulý týden oznámil časopis Analog Science Fiction and Fact, který cenu organizuje, že se její jméno mění na „Astounding Award for Best New Writer“, odkazující k názvu časopisu z dob, kdy jej vedl John Campbell.
Redaktor časopisu Trevor Quachri na blogu uvedl, že si v redakci uvědomili nutnost přejmenovat cenu už dříve. A řeč Jeannette Ng „byla skvělou příležitostí“.

Vědecký tým z Kodaňské univerzity ve spolupráci s americkými výzkumníky nechal umělou inteligenci „přečíst“ tři a půl milionu knih. Zkoumali genderové stereotypy, konkrétně jaký typ přídavných jmen se nejčastěji váže k ženám a jaký k mužům.

Analýza milionů anglicky psaných publikací vydaných mezi lety 1900 a 2008 ukázala, že s ženami se nejvíce pojí adjektiva popisující vzhled — nejfrekventovanější byla „sexy“ a „krásná“ —, kdežto muže literatura opisuje spíše v termínech jako „čestný“, „racionální“ či „odvážný“.

Podle vedoucí projektu Isabelle Augensteinové se tak podařilo potvrdit všeobecně sdílený dojem, že ženy spojuje kultura a tím pádem i společenské předsudky s tělem a muže s duchem, „na statistické úrovni“.

Výzkum zároveň upozorňuje, že spousta z knih už může být lidmi zapomenutá, ale pořád hraje roli například při strojovém učení. A to v době, kdy algoritmy vyhodnocují například žádosti o zaměstnání, může být problematické: stroj se učí z knižních datasetů stejným stereotypům, na něž se společnost snaží zapomenout.