Steinbeckovy blechy
Našla se anglicky dosud nevydaná povídka Johna Steinbecka. Jediný známý Máchův rukopis Máje je pravý. Vzniká Fragmentarium.
Vychází dosud nepublikovaná povídka Johna Steinbecka — v anglickém překladu. Americký klasik totiž během padesátých let žil v Paříži a do novin Le Figaro přispíval pravidelným sloupkem One American in Paris (Jeden Američan v Paříži).
Povídku „Les Puces sympathiques“ (Sympatické blechy) našel redaktor magazínu The Strand Andrew Gulli ve Steinbeckově pozůstalosti uložené v Centru Harryho Ransoma při University of Texas v Austinu. The Strand povídku také premiérově otiskne.
„Sympatické blechy“ vypráví humorný příběh o šéfkuchaři usilujícím o druhou michelinskou hvězdu. Ten v rozčilení a z nervozity nakopne svého přítele a „múzu“, kocoura jménem Appolo, jehož se po zbytek povídky snaží získat zpět — kuchtěním.
John Steinbeck, jinak známý pro obsáhlé romány o lidském pinožení jako Hrozny hněvu, Na východ od ráje nebo O myších a lidech, začal pro Le Figaro psát ze zoufalství nad úrovní francouzské novinařiny. „Ve Francii dávám rozhovory skoro pořád. S novináři trávím hodiny a snažím se jim pomoct dát dohromady nějaký příběh, a když to vyjde, tak zkomolené a překroucené a mizerné. Divím se, proč jsem ta interview nenapsal sám, hodiny si neúčtoval a nakonec to nevydal podle svého. Jinými slovy, proč bych neměl pro francouzské noviny jednou týdně napsat osm set slov a jednoduše to nazvat něco jako Američan v Paříži — pozorování, eseje, otázky, ale nepochybně americké,“ napsal Steinbeck své agentce Elizabeth Otisové.
V roce 1916 se na statku rodiny Krouských, potomků obrozeneckého politika a mecenáše Jana Nepomuka Krouského, nalezl sešit s rukopisem Máje a nadpisem „Rukopis po K. H. Máchovi pozůstalý“. Tehdy vzbudil nadšení a zajímal v padesátých a šedesátých letech i komunisty, kteří statek kolektivizovali a o existenci svazku věděli. Rukopis nicméně zůstal v rodinných rukou. A letos se potvrdila jeho pravost.
Tým vědců z Univerzity Ludvíka Maxmiliána v Mnichově skládá Fragmentarium — digitální mozaiku fragmentů starověkých textů z oblasti Mezopotámie, dnes roztroušených po muzeích po celém světě. Databáze by kromě usnadnění badatelské práce měla také prostřednictvím umělé inteligence doplňovat některé ztracené části textů zaznamenaných na hliněných tabulkách.
A server Electric Literature upozorňuje, že spisovatelský blok lze řešit i na Twitteru: hned několik botů tam generuje zápletky, verše i líčení zážitků z anglické zahrady. Kvalita nezaručena.