Literární dům není v následujícím roce v plánu
Počátkem roku 2017 začalo po několikaletém volání spisovatelů a dalších lidí z literárního provozu fungovat České literární centrum (ČLC). Z pověření ministerstva kultury jej zřizuje v Brně sídlící Moravská zemská knihovna (MZK). Po krátkém působení diplomata Petra Janyšky zastával pozici ředitele ČLC básník a překladatel Ondřej Buddeus, který také představil koncepci fungování centra na prvních pět let. Buddeus teď po dvou letech odchází. Ve vedoucí pozici jej dočasně nahradí programový koordinátor Českého roku kultury v německy mluvících zemích Martin Krafl.
Co budete v rámci ČLC dělat v následujících měsících?
Jsem dočasně pověřen vedením ČLC, a to na základě rozhodnutí ředitele MZK Brno v souladu se souhlasným stanoviskem Rady ČLC do června 2020. V následujících měsících budu nadále koordinovat akce v rámci Českého roku kultury v Sasku, respektive v německy mluvících zemích, a s kolegy připravovat „Echa Lipska“ na veletrzích ve Frankfurtu n. M. a ve Vídni i na festivalech v Curychu a Basileji. ČLC má na podzim připraveno řadu aktivit v rámci rezidencí, literárních festivalů, bohemistických seminářů a nakladatelských cest. Kromě jejich realizace budu s kolegy z ČLC dále hledat priority v jednotlivých teritoriálních oblastech na rok 2020, samozřejmě s ohledem na kapacity a finanční možnosti.
Prohlásil jste, že se při prezentaci české literatury v zahraničí chcete soustředit na anglofonní a frankofonní trh. Co to přesně znamená?
To není přesné. Řekl jsem, že chci po úspěchu na veletrhu v Lipsku, mimochodem stále v německy mluvících zemích rezonujícím, směřovat 50 % aktivit ČLC právě do této části Evropy. Jsem přesvědčen o tom, že se lipský úspěch dá zúročit a multiplikovat trvalejšími aktivitami. V anglofonní oblasti se díky přesycenosti knižního trhu překladům české literatury zatím moc nedaří a právě překlady do němčiny mohou být pro tento trh inspirativní. Chtěl bych na ni v nejbližší době zaměřit asi 20 % aktivit ČLC. S kolegy vidíme šanci především v cílené „agentáži“ a cestě přes Skotsko a Irsko. V Anglii se budeme zaměřovat zejména na komiks. I proto bude Česko hostovat na komiksovém festivalu Lakes v říjnu 2020, čemuž budou předcházet mimo jiných podpůrných aktivit i autorské rezidence.
Pro frankofonní trh podle mých informací potřebujeme zvýšit počet aktuálně překládaných knih současných autorů, protože naším cílem je hostování Česka na veletrhu v Paříži v roce 2022. ČLC už dokázalo navázat kontakt s řadou potenciálních nakladatelů. Co se ostatních teritorií týče, zůstaneme aktivní i ve střední a východní Evropě, ale v menším měřítku. Jednou z priorit roku 2020 je pak již potvrzené hostování na knižním veletrhu ve Varšavě. Na evropském trhu se ČLC zapojí do mezinárodního projektu CELA na podporu talentů mezi autory a překladateli. V ČLC se v této chvíli jednotlivým teritoriím v rámci svých agend (někdy i částečně) věnují kolegové následovně: Michala Čičváková — německojazyčná oblast, Jan Zikmund — anglickojazyčná oblast, Sára Vybíralová — francouzskojazyčná oblast a Alžběta Zmrzlíková — španělskojazyčná oblast.
Martin Krafl, foto: Ahoj Leipzig 2019
V tiskové zprávě stojí, že „dochází k dočasnému organizačnímu sloučení stávající činnosti ČLC a prezentace současné české literatury na zahraničních veletrzích zajišťované MZK“. V literární komunitě už zaznívá spekulace, že hrozí zánik ČLC, respektive jeho trvalá proměna na oddělení MZK. Už máte nějaký výhled nebo dohodu s Tomášem Kubíčkem, jak to bude?
Nerozumím přesně, co máte slovem „oddělení“ na mysli — ČLC je přece od svého počátku sekcí MZK, tak bylo na základě rozhodnutí MK ČR zřízeno. Zánik rozhodně nehrozí! Nikdo se také nebude mezi Prahou a Brnem stěhovat. Faktem zůstává, že současný počet pěti pracovních úvazků v ČLC nestačí vedle doposud realizovaných a plánovaných aktivit na přípravu prezentací ČR na knižních veletrzích. Moravská zemská knihovna proto z vlastních personálních rezerv zřídila už před rokem v Brně tým na přípravu veletrhu v Lipsku 2019, který do listopadu dokončuje aktivity v rámci Českého roku kultury v německy mluvících zemích, připravuje Echa Lipska pro veletrhy ve Frankfurtu n. M. a Vídni a na příští jaro chystá obdobnou prezentaci jako v Lipsku ve Varšavě. Jsem stále pověřen koordinací těchto aktivit, a tak je logické, že v tuto chvíli dochází ke sloučení obou činností pod mé vedení a v rámci toho nutně dojde i k prolnutí veletržní agendy s ČLC. Pokud se nemýlím, od počátku existence ČLC se hovořilo o tom, že veletržní agenda má pod ČLC spadat. Na co v této chvíli ani v příštích dvanácti měsících podle mého názoru není v ČLC kapacita, to je zřízení a činnost české sekce včetně plánovaného provozu Literárního domu.
Už se v minulosti několikrát stalo, že komunikace mezi literárním provozem a MZK probíhala veřejně, zmateně a vyhroceně. Hodláte se nějak věnovat zlepšení komunikace s literární komunitou a profesními organizacemi?
Ano, toho jsem si všiml a doufám, že se mi to podaří zlepšit. Jsem otevřený a komunikativní člověk, ctím týmovou práci a pevně věřím i v debatu s členy Rady ČLC, tedy s odborníky na svých místech.
ČLC funguje dva a půl roku; Ondřej Buddeus na pozici ředitele nastupoval s pětiletou koncepcí. Novou koncepci máte odevzdat až za rok, nicméně — víte už teď, co změníte?
Radě ČLC i řediteli MZK jsem sdělil, že z platné koncepce činnosti ČLC samozřejmě vycházím. Bylo by ode mě nezodpovědné po pár dnech říkat, co budu měnit. Nejdříve se musím s provozem a aktivitami ČLC detailně seznámit a pak budu hledat s mými kolegy optimální cestu do budoucna. Konzultovat ji budeme samozřejmě i s ředitelem MZK Tomášem Kubíčkem a kolegy na ministerstvu. Inspirací mohou být i obdobné instituce v Evropě ze sdružení ENLIT, jehož je ČLC od května tohoto roku novým členem.