Návrat mandragory

Vedle časového ukotvení a základního seznámení s postavami se zde příliš o knize neprozrazuje. Především se mlhavě láká na román, který „nahlíží do míst, před nimiž česká próza až doposud zavírala oči“. Jde prý navíc o text „stylisticky impozantní“ a atmosférou připomínající „některé romány“ Iana McEwana a seriál Temný případ, kdy autorem textu napsaného s „bezprecedentní odvahou“ je člověk, jenž „své vyhlídky na akademickou dráhu obětoval ve prospěch literární tvorby“. Tato zvláštní kombinace bombastičnosti a zakomplexovanosti potenciální čtenáře asi jen zmate. Samo přirovnání k dílům Iana McEwana, který snad nenapsal vysloveně špatnou knihu, a k fenomenálnímu seriálu Temný případ, kde mimo jiné předvedl své vypravěčské mistrovství scenárista Nic Pizzolatto, vyvolává doslova nesplnitelná očekávání.

Přichystat knize takovýto vstup do světa je téměř nakladatelský zločin. Navíc když jde o knihu, která se bez takovýchto mlhavostí a reklamních obezliček obejde. S určitou nadsázkou by se dalo říci, že právě text na přebalu knihy je jejím nejslabším místem. Martin Puskely totiž jednoduše (bez ohledu na to, co vše tomu autor „obětoval“) vytvořil suverénní thriller, který naturalisticky zpracovává témata dětské prostituce a pedofilie, o kterých však na přebalu není ani slovo…

Celý příběh je zasazen do rakouského Lince roku 1998. V románu sledujeme osudy čtyř postav: detektiva Schallerta, učitele Hückenheima, provozovatele pedofilní eskortní služby Poppera a začínajícího politika Friedmana. Jejich osudy jsou záměrně polarizovány, detektiv Schallert, který svéhlavě vyšetřuje případ dětské prostituce, stojí na straně zákona, zbylí se pohybují za jeho hranou. A právě tyto čtyři hlavní postavy, se svou historií či vývojem, tvoří hlavní opory celého příběhu.

Čtenář je seznámen s problémy práce marlowovského detektiva Schallerta, kdy „důkazní břemeno“ je zde viděno jako pomyslný hozený klacek pod jeho nohama, a s chodem pedofilního pornoprůmyslu, kde chybí jakákoli morálka a vše je podřízeno zisku.

Román si své bipolární dělení světa na svět zákona a svět zločinu ponechává po celou dobu. Hlavní postavy se tak během románu potkávají, míjejí, střetávají či jen náhodně sdílejí jeden prostor, ale k samotnému střetu těchto světů zde nedochází. Oba světy, přestože mají stejný „předmět zájmu“, se paradoxně téměř neprotnou. Což naštěstí pro příběh neplatí o postavách románu. Až v samém závěru, a tím neprozrazuji téměř nic, se dvě postavy ocitnou v situaci, kdy mohou překročit hranice svého světa a vstoupit s rizikem do světa protilehlého, ale pro co se nakonec rozhodnou, to autor ponechává, snad symbolicky, otevřené.

Puskely zde prokázal, že je schopen vytvořit nejen uvěřitelné postavy, které přes svou polarizaci nejsou odpornými karikaturami zločinců či nebojácných detektivů, ale dokáže vytvořit i dramatickou situaci s hutnou atmosférou. Depresivní thriller současně okořenil filozofickými aluzemi, kdy vedlejší postavy nesou jména slavných filozofů (vedle Poppera je zde Dahrendorf, Mill, Hayek), či přímo své jmenovce citují: například obchodník s dětmi Popper duchaplně pronáší, že „život je řešení problémů. Kdyby neexistovaly problémy, život by byl dokonalá nuda“. Nejde však o nijak rušivé či zcizující prvky.

Vaše tváře zla jsou bezesporu ambiciózním naturalistickým románem, který chce být vyjádřením hněvu vůči lhostejné společnosti. Sází se zde na skutečně naturalistické vykreslení hrůz zneužívání dětí v pornoprůmyslu a současně se zde překračuje hranice literatury. Martin Puskely záměrně zasadil děj románu do Rakouska počátku roku 1998, tedy do roku, kdy byla ve Vídni unesena Natascha Kampuschová, ale i v Praze došlo ke zmizení malého Jana Nejedlého. Román tak chce být nejen literárním dílem, ale současně i občanským projevem, kdy s vydáním románu autor zveřejnil petici za nepromlčitelnost sexuálních a násilných trestných činů spáchaných na dětech, kterou mohou čtenáři podpořit na stránkách nakladatelství.

Martin Puskely v tuto chvíli určitě není McEwanem české literatury a jeho román se asi nestane Temným případem, ale nelze mu upřít poutavost a schopnost zpracovat citlivé a odpudivé téma pedofilní pornografie. Zůstanu-li u příměrů: spíše než o Temný případ jde o literární Pustinu, spíše než o nějaké dílo britského „básníka perverze“ jde o českou verzi Schumacherova filmu 8MM. Témata kriminality, prostitutce a obecněji „divokých devadesátých let“, která česká filmografie zpracovávala a zpracovává s různými úspěchy (viz například Šeptej, Nahota na prodej či Mandragora; dnes například seriál Rédl či film Kobry a užovky), Puskely účelně využil, aniž by však sklouzl k lacinosti. Vaše tváře zla jsou současně thrillerem, který má ambice společenské výpovědi, i společenským románem, který používá určitá klišé kriminální literatury. A to na debut není vůbec špatné.

Martin Puskely:Vaše tváře zla,Kniha Zlín, Zlín 2018