Peníze přetékají — i chybí
Forbes zveřejnil už tradiční žebříček nejvýdělečnějších spisovatelů světa. Brazilský knižní trh je v krizi.
Každý časopis a každé noviny v posledních týdnech začaly knižně a literárně bilancovat. Většinou se za uplynulým rokem redaktoři a pozvané osobnosti ohlížejí z perspektivy estetických kvalit nebo společenské relevance, v byznysovém magazínu Forbes ale tak jako v jeho jiných rubrikách i v literatuře vládnou peníze: Forbes už přes dvacet let sestavuje žebříček spisovatelů, kteří nejvíce prodají a nejvíce vydělají.
Z hlediska prvních příček se jedná o trochu nudnou hitparádu, což potvrzuje i letošní ročník. Už podesáté za ony dvě dekády obsadil vrchol žebříčku autor thrillerů a knih pro děti James Patterson. Jen ve Spojených státech prodal podle agentury NPD BookScan téměř pět milionů výtisků knih a utržil osmdesát šest milionů dolarů. Očekává se přitom, že v příštím roce tato čísla ještě porostou: do statistik Forbesu se totiž časově těsně nevešel jeho nový bestseller Pohřešuje se prezident, který napsal společně s bývalým prezidentem USA Billem Clintonem a jehož se jen ve Státech prodalo přes šest set tisíc kopií.
Na druhém místě skončila další ze stálic žebříčku Forbesu J. K. Rowlingová. Knih se sice neprodává tolik jako na vrcholu potterovské mánie nebo když vydá nějakou detektivku pod pseudonymem Robert Galbraith, i tak ale britská spisovatelka těží z nekončící popularity příběhů o Harrym Potterovi, jejich divadelních adaptací, z filmových variací na knihu z potterovského univerza Fantastická zvířata a kde je najít (byť poslední Grindelwaldovy zločiny kritici ani diváci zrovna nechválí) nebo z tematických zábavních parků.
Třetí místo obsadil Stephen King, jehož příjem je stejně objemný jako jeho knižní produkce. Loni Kingovi do kasičky výrazně přispěla také nová filmová adaptace románu To.
Jediným nováčkem — na sedmém místě mezi velikány čtiva Danielle Steelovou a Danem Brownem — tak je publicista Michael Wolff. Počátkem roku mu vyšla reportážní kniha Oheň a hněv o absurdních poměrech v současném Bílém domě.
Celý žebříček lze nalézt na stránkách magazínu Forbes.
O knihách se z perspektivy peněz v posledních týdnech hodně mluví v Brazílii, ale z úplně opačných důvodů. Dva největší brazilské knihkupecké řetězce jsou ve finanční krizi, což reálně může připravit obyvatele spousty měst o přístup k novým knihám.
Za současný stav může inflace a související krize nakladatelského byznysu, projevující se především klesajícími cenami knih. Brazílie prochází táhlou ekonomickou recesí, která se kromě knižního trhu projevuje i politicky: v listopadu se stal novým brazilským prezidentem populista a obdivovatel Donalda Trumpa Jair Bolsonaro.
Řetězec Saraiva proto nejdříve v říjnu zavřel dvacet poboček a v listopadu už zažádal o ochranu před bankrotem. Konkurenční síť knihkupectví Cultura zase na podzim ohlásila reorganizační plán na ochranu před bankrotem. Obě společnosti propouští zaměstnance a zavírají pobočky. Nejistota knihkupců se přelévá zpátky na nakladatele, pro které se vydávání knih stává den ode dne větším rizikem.
Brazilský spisovatel Paolo Scott řekl deníku The Guardian, že krize má závažný negativní dopad na živobytí autorů: „Vydání jejich knih se posouvá, peníze z prodejů se k nim nedostanou a nakladatelé jsou mnohem opatrnější při výběru toho, co vydat.“