Znásilnit letiště

Čínská spisovatelka známá pod pseudonymem Tchien-i byla za pornografický román odsouzena k deseti rokům vězení. Její kniha Kung-čan (Zaměstnání) vypráví příběh o milostném vztahu učitele a žáka a podle policie z města Wu-chu ve východočínské provincii An-chuej, která se případem zabývala, byla „plná zvrácených sexuálních scén jako znásilnění a zneužívání“.

Tchien-i publikovala román v roce 2017 a po internetu se prodalo přes sedm tisíc kopií. Právě prodejní čísla jsou důvodem pro desetiletý trest: podle čínské právní úpravy z roku 1998 je prodej více než pěti tisíc výtisků pornografie nebo zisk přes deset tisíc jüanů (něco přes třicet tisíc korun) „obzvláště závažnou okolností“, k níž se váže trest „nejméně desetiletého vězení“. Tchien-i kromě prodaných sedmi tisíc kopií vydělala sto padesát tisíc jüanů.

Uvěznění spisovatelky vyvolalo kontroverzi na čínských sociálních sítích. Tamní uživatelé rozhořčeně upozorňují, že trest pro Tchien-i je vyšší než u mnohých případů skutečných znásilnění a zneužívání. Kritizuje se také právní norma z roku 1998. „V roce 1998 možná bylo složité prodat pět tisíc kopií — nebyl žádný internet. Ale dnes to jde téměř bez námahy,“ cituje ze sociální platformy Weibo deník South China Morning Post.

Homosexualita byla v Číně dekriminalizována v roce 1997. Studie OSN ale uvádí, že asi jen pět procent LGBTQ komunity se ke své sexuální orientaci hlásí otevřeně.

„Pablo Neruda má v Chile — ale i v celé španělsky mluvící Americe — výsadní postavení autora, jehož milostnou poezii umí nazpaměť úplně každý,“ říká překladatelka a hispanistka Anežka Charvátová. To ale neznamená, že je snadné po Nerudovi — básníkovi a laureátovi Nobelovy ceny za literaturu — něco pojmenovat.

Minulý měsíc schválila kulturní komise chilského parlamentu návrh přejmenovat mezinárodní letiště v Santiagu de Chile na letiště Pabla Nerudy. Podle poslankyně Caroliny Marzán jsou na Nerudu „všichni Chilané hrdí“ a jeho jméno by mělo být první, co zahraniční návštěvník v Chile uvidí.

Proti návrhu se ohradili lidskoprávní aktivisté: byla by chyba pojmenovávat letiště po někom, kdo se ve vlastních pamětech přiznává ke znásilnění. Konkrétně v knize staré přes čtyřicet let vzpomíná, jak v roce 1929 na Srí Lance donutil služebnou, která nereagovala na jeho návrhy, k sexu. Vzal ji za ruku a odvedl do ložnice, kde se odehrál „styk mezi mužem a sochou. Měla oči doširoka otevřené a přitom úplně netečné. Měla právo mnou pohrdat“.

Kritika vůči Pablu Nerudovi je součástí hnutí za práva na potrat, protestů proti násilí na ženách, které pod hlavičkou #NiUnaMenos probíhají v celé Jižní Americe, a kampaně #MeToo.

„Jako spousta mladých feministů a feministek v Chile jsem i já zhnusena některými kapitolami Nerudova života a stránkami jeho osobnosti,“ říká spisovatelka a aktivistka Isabel Allende. „Nicméně nemůžeme s ním zavrhnout i jeho dílo.“