Osvobození a zakázaní
Spisovatel Junot Díaz se podle vyšetřovatelů nedopustil sexuálního násilí a může se vrátit do Pulitzerovy rady. V Kuvajtu zakázali Dostojevského a další stovky knih.
Americký spisovatel Junot Díaz se může vrátit do čela Pulitzerovy rady, několikaměsíční vyšetřování nepotvrdilo obvinění ze sexuálního násilí. Ke stejnému závěru před časem došla i speciální komise univerzity MIT.
Junot Díaz rezignoval na předsednictví Pulitzerovy rady, která mimo jiné povinnosti každoročně rozhoduje o laureátech Pulitzerových cen, a post lektora tvůrčího psaní na MIT v květnu letošního roku poté, co jej spisovatelka, rovněž vyučující psaní, a v této kauze především jeho bývalá studentka Zinzi Clemmonsová nařkla nejprve osobně na literárním festivalu v Sydney a následně na Twitteru ze sexuálního násilí. Ke Clemmonsové se později přidalo několik dalších žen. Díaz měl být v minulosti agresivní, zneužívat své pozice a nutit ženy k líbání.
„Uvítal jsem nezávislé vyšetřování Pulitzerovy rady a potěšila mě její pečlivost a odhodlání projít každou maličkost. Jsem rád, že vyšetřování odhalilo pravdu,“ stojí v Díazově prohlášení. „Těším se, až se vrátím k důležité práci v radě.“
Vyšetřování na MIT skončilo se stejným výsledkem už v červnu. Ve stejné době se vlivný americký literární časopis Boston Review rozhodl ponechat Díaze na editorské pozici. Jednalo se o kontroverzní krok: Díazův případ byl nejvýraznějším #MeToo momentem globální literární scény a jedna její část psala dopisy na spisovatelovu podporu, zatímco další jej zatracovali a několik členů redakce Boston Review opustilo svá místa.
Američan s dominikánskými předky Junot Díaz se proslavil především románem Krátký, leč divuplný život Oskara Wajda (2008, česky 2009), za nějž získal i Pulitzerovu cenu. Členem Pulitzerovy rady se stal v roce 2010 — a bude jím do příštího roku, kdy členství vyprchá.
Kuvajtské ministerstvo informací nedávno zaslalo řediteli Kuvajtského mezinárodního literárního festivalu soupisku 948 knih, které se nesmí v nabídce stánků nebo čtení objevit. Je mezi nimi i román Bratři Karamazovi od Fjodora Michajloviče Dostojevského.
Karamazovi se tak připojují k tisícům knih, které ministerstvo v posledních letech zakázalo. Jsou mezi nimi i romány jako Dantova Božská komedie, Chrám Matky Boží v Paříži od Victora Huga nebo Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze.
Kuvajt byl během sedmdesátých a osmdesátých let považován za literární centrum oblasti arabského zálivu — volený parlament podporoval poměrně otevřené nakladatelské prostředí.
Podle serveru ArabLit se dají stopy dnešní cenzury vysledovat do počátku devadesátých let, kdy se začali ozývat konzervativní islamističtí členové parlamentu. Po roce 2000 se na knihách v Kuvajtu začal objevovat cenzorský symbol nůžek, naznačující, že se do původního textu zasahovalo. Největší cenzurní vzmach přišel v posledních pěti letech, kdy ministerstvo informací pod vedením Mohameda al Džabrího zakázalo téměř pět tisíc knih.