Severoirský Mlékař získal Man Bookerovu cenu
Prestižní britskou Man Bookerovu cenu poprvé dostal román ze Severního Irska. Cenu a finanční odměnu padesát tisíc liber v úterý dostala šestapadesátiletá spisovatelka Anna Burnsová za román Milkman (Mlékař). Cena jí pomůže splatit dluhy: poslední roky přežívala díky potravinové pomoci.
Burnsová se v románu vyhýbá konkrétním datům i názvům. Nezapírá ale, že se Mlékař odehrává během občanských nepokojů v Severním Irsku v sedmdesátých letech a že inspirací pro bezejmenné dějiště příběhu je Belfast. Tehdy místo „bohaté na násilí, nedůvěru a paranoiu“, vysvětluje Burnsová.
„Představuji si, že se románové město dá vnímat jako libovolný druh totalitní, uzavřené společnosti existující v podmínkách podobného útlaku. Vnímám to jako fikci o celé společnosti žijící pod ohromným tlakem, kde se dlouhodobé násilí jeví jako něco normálního.“
Vypravěčkou Mlékaře je osmnáctiletá „prostřední sestra“ — postavy Burnsová pojmenovává podle jejich vztahu k ostatním —, kterou během každodennosti plné násilí začne pronásledovat neznámý muž, který se vydává za mlékaře. Tajemný mlékař využívá všeobecného rozvratu společnosti a vzájemné nedůvěry a hlavní hrdinku sexuálně obtěžuje. „Nevěděla jsem, čí to byl mlékař. Náš nebyl. Myslím, že nebyl ničí. Nepřijímal objednávky. Nic mlékařského na něm nebylo. Ani mléko nedoručoval.“
„Nikdo z nás nikdy nic podobného nečetl,“ říká předseda poroty, filozof Kwame Anthony Appiah. Mlékař je experimentální román: Burnsová kromě absence místopisu také téměř nepoužívá odstavce. „Kvůli plynutí jazyka a jeho nezvyklosti to není lehké čtení, ale myslím, že přetrvá. Rozhodně to stojí za to,“ dodává Appiah. „Myslím, že tento román pomůže lidem přemýšlet o #MeToo… Bude se doporučovat kvůli hlubokému, rafinovanému a morálně a intelektuálně podnětnému obrazu toho, o čem #MeToo je.“
„Je to pěkný pocit, být schopná platit,“ komentuje Burnsová svou výhru v rozhovoru pro The Guardian. V posledních letech trpěla chronickou bolestí zad, kvůli níž nebyla schopná román dokončit, a navíc se dostala do dluhů a existenční krize — poděkování v samotném románu je věnované mimo jiné i potravinovým bankám.