O náhradním nobelistovi rozhodnou čtenáři z celého světa

„Jak těžké musí být pořádání literární ceny?“ zeptala se sama sebe švédská novinářka Alexandra Pascalidouová poté, co Švédská akademie zrušila letošní udílení Nobelovy ceny za literaturu.

Pascalidouová se znechucením a později i hanbou sledovala několik měsíců táhnoucí se sexuální a korupční skandál kolem Švédské akademie, instituce, která má kromě péče o švédštinu v oficiální gesci také starost o udílení možná nejprestižnějšího literárního ocenění na světě.

Ředitele kulturního centra, v němž se odehrála spousta akcí spojená s literární částí Nobelových cen, Jean-Clauda Arnaulta na podzim 2017 obvinilo osmnáct žen ze sexuálního násilí a obtěžování. Švédská akademie, která do té doby s Arnaultem úzce spolupracovala, nechala celou kauzu prověřit právníky a s kdysi prominentní osobností švédské kultury přerušila veškeré vztahy. Arnault je manžel Katariny Frostensonové, básnířky a členky Švédské akademie, jež se při projednávání dalšího postupu dostala do vážné personální krize. Několik členů, včetně stálé tajemnice Sary Daniusové, akademii opustilo, na povrch prosákly také informace, že Arnault v několika případech vynášel i interní informace ze zákulisí Nobelovy ceny. V květnu tak přišla zpráva, že letos nikdo Nobelovu cenu za literaturu nedostane, a naopak v roce 2019 budou laureáti dva.

Během celé kauzy se Pascalidouová a s ní i velká část Švédů — z nichž někteří také protestovali před budovou Švédské akademie — cítila pohoršeně, trapně a nakonec i naštvaně. „Proč za celý tenhle nepořádek musí platit autoři?“ ptá se Pascalidouová v rozhovoru pro The New York Times.

Od této otázky to byl už jen krok k pořádání vlastní literární ceny. Švédská novinářka a další stovka osobností ze švédské kultury založily Novou akademii, která na podzim udělí mezinárodní Novou literární cenu. Tu dostane autor či autorka společně s odměnou jeden milion švédských korun a pozvánkou na slavnostní banket v prosinci.

Nová literární cena kopíruje kalendář a formality Nobelovy ceny za literaturu, mechanismus samotného udílení je ale jiný. „Založili jsme Novou akademii, abychom lidem připomněli, že literatura a kultura obecně by měly propagovat demokracii, otevřenost, empatii a respekt, bez privilegií, předsudků nebo sexismu,“ píše se v oficiálním prohlášení projektu. Nominace i samotné hlasování jsou proto co nejvíce transparentní.

Během června švédští knihovníci nominovali čtyřicet šest spisovatelů z celého světa. Objevují se mezi nimi obvyklí čekatelé na Nobelovu cenu za literaturu jako Haruki Murakami, Ngũgĩ wa Thiong'o nebo Thomas Pynchon, ale například také J. K. Rowlingová, Elena Ferrante, Neil Gaiman, Chimamanda Ngozi Adichieová či zpěvačka a skladatelka Patti Smith.

Z nominovaných jmen mohou do čtrnáctého srpna čtenáři z celého světa vybrat trojici finalistů, kterou doplní ještě jedno jméno, které vzejde čistě z hlasování knihovníků. Laureáta či laureátku z těchto čtyř potom vybere odborná porota.

Nová akademie a Nová literární cena nemají nahradit Nobelovu cenu za literaturu. Po prosincovém udělení ceny a pronesení laureátského projevu se akademie rozpustí — a bude čekat na obrodu té staré, Švédské.