Je budoucnost e-knih v blockchainu? Zatím to vypadá spíš na kočky

Konec roku 2017 by se dal publicisticky shrnout do několika málo slov – a jedním z nich by byl určitě pro spoustu lidí stále ještě exotický termín blockchain. Jedná se o technologii skrytou za šílenstvím a možnou spekulační bublinou kryptoměn, jako je asi nejznámější BitCoin nebo například Ethereum (podle Wikipedie dnes existuje přes 1565 kryptoměn).

V prosinci 2017 hodnota BitCoinu stoupala k absurdním výšinám, každý týden se objevila nová kryptoměna a technologie začala být přitažlivá i pro bankovní sektor, jemuž se paradoxně snaží uniknout.

Blockchain je v zásadě výraz pro databázi, sdílenou všemi jejími uživateli, do níž se v blocích za sebe ukládají informace o všech proběhlých transakcích. Pokud se tedy něco distribuuje – například peníze – prostřednictvím technologie blockchainu, každý z uživatelů vidí transakční historii každé distribuované jednotky.

V podstatě jde o veřejnou kroniku mapující, které všechny kapsy ta či ona digitální mince vystřídala. Hlavní výhodou je absence regulátora, například centrální banky, a nemožnost krást – globálně a decentralizovaně uložené účetnictví jakýkoli pokus o přepsání bloku zaregistruje a přemaže správnou hodnotou.

Panování blockchainu se ale neomezilo jen na měny a peníze. Herní vývojáři Axiom Zen na podzim vypustili do světa jednoduchou hru CryptoKitties. Hráči si v ní vyměňují kočičky, páří je a získávají tak kočičky nové, které potom směňují na společném tržišti. Kdo někdy kupoval a směňoval laminované kartičky hokejistů, ví, o čem je řeč. Novátorské je na celé věci využití technologie blockchainu – konkrétně Etherea, které do sebe kromě historie transakcí ukládá také kusy kódu a algoritmy: každé kryptokotě je proto unikátní a má dohledatelnou historii páníčků i toho, za kolik si své digitální mazlíčky koupili.

V tomto bodě projekt, který měl laikům bez zájmu o měnovou politiku a spravedlivý boj internetových aktivistů osvětlit a popularizovat blockchainovou technologii, patrně předčil očekávání autorů z Axiom Zen. Druhého prosince 2017 se prodala digitální kočka Genesis – první svého druhu – za sto sedmnáct tisíc dolarů (skoro dva a půl milionu korun). A někteří hráči přiznávají, že se dá hraním CryproKitties zbohatnout – s velkým rizikem.

Byť jde z uživatelského hlediska de facto o obrázky koček, stávají se CryptoKitties díky své zaručené originalitě (kvůli blockchainu může jednu kočku vlastnit jen jeden člověk, jejich kopie algoritmus i sdílená databáze vylučuje) a transparentní historii nákupů artefakty schopné uchovávat hodnotu.

Podle Meg Charltonové ze serveru Slate můžou kryptokočky předznamenávat budoucnost umění – konkrétně tu finanční. V současnosti totiž z praktického hlediska připomíná distribuce jakéhokoli kulturního statku jako jednu velkou digitální bažinu. Z té se sice vylouply nové prodejní a obchodní modely, především streamovací firmy typu Spotify, Netflix nebo Amazon, ty nicméně představují pohodlnou revoluci spíš pro uživatele (a akcionáře) než pro umělce a držitele autorských práv. Například z jedné přehrané písničky na Spotify jdou hudebníkům haléřové položky. A spousta internetových brouzdalů už léta jednoduše krade.

Písnička, kniha nebo video šířené prostřednictvím blockchainu by tomu mělo učinit přítrž. Za prvé, každá kopie by byla jedinečná a vysledovatelná. Za druhé, stejně jako u kryptoměn by u nákupu kulturních statků odpadly role zprostředkovatele a regulátora – u každé transakce by jednoduše její drobná část putovala do digitální kasičky toho či onoho autora. A konečně, podotýká Charltonová, by i umění v digitálním prostředí nabývalo hodnoty, nebylo by souborem na disku nebo položkou v playlistu, ale artefaktem, který nabývá na ceně stejně jako obraz na stěně galerie.

Stejným směrem se už minimálně rok ubírají právě úvahy některých technologických optimistů z knižního světa. Možnosti blockchainu se zmiňují hlavně v souvislosti s pirátstvím a dravou politikou Amazonu. Vznikl dokonce už i první nakladatelský blockchain – Publica.

Jak ale přiznávají autoři studie o e-knihách, spisovatelích a blockchainu z Aliance nezávislých autorů, samotná technologie je teprve na začátku a chvilku potrvá, než bude připravená na masové rozšíření. Nemluvě o pravděpodobné nevoli ze strany stávajících internetových obchodů a distributorů nebo přístupu nakladatelů.

Při tiskové konferenci na Londýnském knižním veletrhu propagátoři blockchainu upozornili na to, že nikdo netuší, co udělá technologie se samotnou knihou a literaturou. Poukazují přitom například na Spotify a další streamovací služby, které nutí celý hudební průmysl orientovat se na playlisty a schopnost tracků dostat se do těch nejpopulárnějších (jen tak totiž dojde k přehrání a tím pádem zisku). To je ale naštěstí něco, co vlastníci algoritmických koček řešit nemusí...