Tři členové Švédské akademie rezignovali

Tři porotci Nobelovy ceny za literaturu v pátek rezignovali na své pozice ve Švédské akademii. Klas Ostergren, Kjell Espmark a Peter Englund reagovali na situaci v literární nobelovské komisi, kterou od podzimu paralyzoval skandál kvůli sexuálnímu obtěžování.

Během vrcholu kampaně #MeToo byl ředitel kulturního centra ve Stockholmu, muž s poměrně intenzivním vztahem právě ke Švédské akademii a Nobelově ceně za literaturu, několika ženami obviněn ze sexuálního násilí. Švédská akademie s ním i daným kulturním zařízením ihned po obviněních přerušila veškerou spolupráci a najala právní firmu, která měla posoudit míru a dosah vlivu na prestižní literární cenu.

Právní firma dodala výsledky minulý týden. Podle stále neoficiálních informací Švédská akademie v reakci na analýzu hlasovala o vyloučení jedné ze svých členek, Katarině Forstenssonové, která měla na obviněného úzké vazby. Hlasování nicméně dopadlo v její prospěch.

Všichni tři porotci v pátečních prohlášeních pro švédská média mluví o obecných důvodech k odchodu. Další člen Akademie, Anders Olsonn, nicméně pro švédskou veřejnoprávní televizi SVT prohlásil, že podle jeho názoru odstoupili v reakci na aktuální dění.

O rezignaci prý uvažovala i stálá tajemnice Švédské akademie Sara Daniusová. Rozhodla se zůstat. „Cítím, že naše poslání je tak důležité, že přesahuje všechny naše názorové rozdíly. Dopracovala jsem se k rozhodnutí zůstat co nejdéle to půjde, ale budu pracovat pro správnou věc,“ upřesnila novinám Svenska Dagbladet.

Rezignace tří členů představuje pro Švédskou akademii kromě morálního problému také potíže procesní. Instituce založená roku 1786 králem Gustavem III., aby pečovala o švédštinu, a od roku 1901 rovněž udělující Nobelovu cenu za literaturu má osmnáct členů. Místo v Akademii je doživotní a technicky nemá její člen, jak odstoupit. Podle Daniusové v současnosti pracuje Švédská akademie na změně těchto pravidel.

Podobná situace se stala v roce 1989. Tehdy také chtěli rezignovat tři členové, na protest vůči neochotě Švédské akademie zavrhnout íránského ajatolláha Chomejního za jeho volání po vraždě Salmana Rushdieho kvůli románu Satanské verše. Akademie jejich rezignaci odmítla.

Problémy se nevyhnuly ani další mezinárodní literární ceně. Před měsícem byly zveřejněny širší nominace Mezinárodní Man Bookerovy ceny. Mezi nimi je i román Ukradné kolo od tchajwanského spisovatele Wu Ming-Yi.

Označení tchajwanský se nelíbilo ambasádě Čínské lidové republiky v Londýně. Čína si stále nárokuje vládu nad Tchaj-wanem, který je nicméně v reálné správě demokratické Čínské republiky (již naopak ČLR vůbec neuznává).

Organizátoři Man Bookerovy ceny na chvilku podlehli tlaku čínských diplomatů a na oficiálních stránkách soutěže uvedli u Wu Ming-Yiova jména původ „Tchaj-wan, Čína“. Změnu okomentoval na Facebooku samotný spisovatel a následně i tchajwanské ministerstvo kultury, které po pořadatelích Man Bookera požadovalo, „aby se neohýbali před cizím vlivem a respektovali autory a jejich země původu“.

Následovaly petice i negativní hodnocení na sociálních sítích, po nichž pořadatelé oznámili, že „po korespondenci s dotčenými stranami a doporučení ohledně vhodné terminologie od Úřadu pro zahraničí a Commonwealth“ budou nominace v budoucnu obsahovat místa a teritoria původu nominovaných autorů spíš než jejich národnost. U jména Wu Ming-Yi se tak znovu objevil jen „Tchaj-wan“.

Mezinárodní Man Bookerova cena je odnož prestižní Man Bookerovy ceny. Jednou za dva roky ji může získat autor jakékoliv národnosti – nově tedy místa původu –, jehož román vyšel v anglickém překladu. S cenou se pojí i peněžitá odměna padesát tisíc liber. Poprvé byla cena udělena v roce 2005 albánskému spisovateli Ismailovi Kadaremu. Naposledy, v roce 2016, vyhrála Mezinárodního Man Bookera Korejka Hang Kang s románem Vegetariánka.