„Orhan Pamuk pro nás neudělal nic“

Sarajevské nakladatelství a knihkupectví Buybooks navrhlo udělit nobelistovi a tureckému spisovateli Orhanu Pamukovi čestné občanství. Orhan Pamuk píše scénář o bosenské válce a na jaře má Sarajevo navštívit.

Rada města napoprvé návrh jednohlasně přijala, napodruhé své rozhodnutí ale přehodnotila – Pamuk se čestným občanem Sarajeva nestane.

Podle oficiálního zdůvodnění proto, že „Orhan Pamuk pro Sarajevo neudělal nic nebo skoro nic“. „Někteří členové vládnoucí strany se obávají, že by Pamukovo ocenění mohlo popudit současnou tureckou vládu. Využili této příležitosti, aby Pamukovi naznačili, že v Sarajavu není vítán,“ vysvětluje Damir Uzunović, ředitel Buybooks. Jeho nakladatelství knihy tureckého spisovatele vydává a podle Uzunoviće je Pamuk jedním z nejčtenějších autorů v Bosně a Hercegovině.

V domovském Turecku je Orhan Pamuk kontroverzní postava. Kvůli svým knihám i kritice současného Erdoganova režimu byl v minulosti odsouzen k vězení za „hanobení tureckého lidu“.

Podle agentury AFP má předseda vládnoucí bosenské strany SDA Bakir Izetbegović úzké vazby na tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle opoziční strany Naša stranka to byl právě „strach z Erdogana“, co rozhodlo hlasování. Ke kritice rozhodnutí se přidala i Sociálně demokratická strana, která se pokusí rozhodnutí městské rady ještě zvrátit. Podle jejího mluvčího už je ale s největší pravděpodobností pozdě, jelikož „pověst Sarajeva byla poškozena ve chvíli, kdy zprávy vyrazily do éteru“.

Turecko od konce války v bývalé Jugoslávii do Bosny a Hercegoviny investovalo skrze vlastní investiční agenturu TIKA zhruba dvě stě čtyřicet milionů euro (šest miliard korun). Většina z investic šla do obnovy škol, mešit a památek z dob otomanské vlády.

Podle nedávné studie z odborného časopisu Journal of Cultural Analytics ženy častěji vystupují v románech z devatenáctého století než v první polovině století dvacátého a také je častěji psaly. Trend se láme a rostoucí románová reprezentace spisovatelek a hrdinek se objevuje až po roce 1970.

Výzkumníci z univerzit v americkém Illinois a Berkeley k těmto závěrům přišli po kvantitativní analýze sto čtyř tisíc románů z let 1780 až 2007 z archivu HathiTrust Digital Library. Románovou sumu dostal k analýze speciální algoritmus, který mapoval gender jednotlivých postav, jejich slovesná specifika i výskyt.

Zatímco v devatenáctém století napsaly ženy téměř polovinu románů, do roku 1960 se toto číslo snížilo na čtvrtinu. Autoři studie přitom očekávali opačný trend a se vstupem žen do politiky, vědy a první vlnou feminismu měla sílit i jejich role v literatuře. Výsledky výzkumu byly natolik překvapivé, že jej akademici provedli znovu. Výsledky byly stejné.

Jedním z možných vysvětlení propadu počtu autorek je prý „gentrifikace“ románu. V devatenáctém století se totiž pořád ještě nejednalo o exkluzivní a elitní literární formu. Jak ale román tento status postupně získával, stal se předmětem zájmu spousty píšících mužů. S tím souvisí i druhé možné a doplňující vysvětlení — a totiž, že ženy se během emancipačních procesů odvrátily od románu k elitním literárním formám, jako je esejistika, a celkově nonfikci, která v dané době zaznamenala enormní příbytek autorek.

Patrick Reames nikdy nenapsal žádný román, vydal jen pár odborných e-knih, které ani neutržily dost na to, aby se o ně zajímal amerických daňový úřad (IRS). O to větší proto bylo Reamesovo překvapení, když dostal upozorňující dopis od Amazonu, že na jeho samovydavatelské platformě Createspace utržil skoro dvacet čtyři tisíc dolarů a internetový obchod už v této věci IRS kontaktoval.

Při rychlé kontrole Reames zjistil, že pod jeho jménem skutečně někdo vydal a prodává „román“ Lower Days Ahead. Kniha má šedesát stránek a očividně se jedná o nečitelný, počítačem vygenerovaný text. Podstatná je cena — šedesát stránek nesmyslů stojí pět set padesát pět dolarů (přes jedenáct tisíc korun).

Podle bezpečnostního portálu KrebsOnSecurity se jedná o nový způsob praní špinavých peněz a daňových úniků. Patrick Reames totiž za peníze, které nikdy neměl, za titul, který nikdy nevydal, musí zaplatit příslušnou daň. A tisíce dolarů zisku s největší pravděpodobností pochází z kradených kreditních karet.

Podle KrebsOnSecurity není případ Patricka Reamese ojedinělou krádeží spisovatelské online identity za účelem praní peněz. Server zmiňuje například Vyacheslava Grzhibovského, jehož některé knihy se na Amazonu prodávají za pár dolarů a některé za stovky.