Predátoři staří a noví

Jaye Ashera, autora young adult bestselleru a předlohy k úspěšnému seriálu Třináct důvodů proč, a Jamese Dashnera, spisovatele populární a zfilmované série Labyrint, opustili literární agenti. Asher musel také vystoupit z americké profesní Společnosti spisovatelů a ilustrátorů knih pro děti (SCBWI). Oba čelí nařčeni ze sexuálního obtěžování.

Kampaň ztělesněná hashtagem #MeToo zasáhla výrazně už do všech oblastí zábavního průmyslu — kromě toho nakladatelského. Ihned po jejím vypuknutí sice zanikla nakladatelská značka Weinstein Books a před dvěma měsíci kvůli sexuálnímu obtěžování odstoupil editor prestižního časopisu The Paris Review, navenek se nicméně mohlo nezainteresovanému pozorovateli zdát, že v knižním průmyslu je ohledně sexuálního násilí a obtěžování klid. Nepadla žádná velká jména.

Zčásti i to motivovalo autorku dětských knih Anne Ursuovou, aby v prosinci udělala mezi lidmi spojenými s vydáváním dětské literatury anonymní průzkum. Jeho výsledky zveřejnila počátkem února na serveru Medium — a nepřekvapivě se sexuální predátorství týká i literárního provozu. Podle Ursuové je u dětské literatury o to zákeřnější, že se u všech lidí s ní spojených předpokládá, že jsou hodní a milí, a tento předpoklad je natolik vžitý, že často znemožňuje prohlédnout skutečně nevhodné, až nelegální jednání některých jednotlivců.

Ve stejnou dobu, kdy Ursuová pořádala svůj výzkum, vyšel na stejné téma text na americkém odborném knihovnickém webu School Library Journal, který zmiňuje jako jednoho z predátorů v oblasti dětské knižní produkce ilustrátora Davida Díaze. Článek v komentářové sekci spustil sérii obvinění a vzpomínek na obtěžování ze strany různých autorů, editorů, ilustrátorů a podobně.

Z obou textů a hlavně následných reakcí na sociálních sítích a v komentářových sekcích vyplynuly mimo jiné i opakované sexuální přečiny Jaye Ashera a Jamese Dashnera. Druhý jmenovaný se k obviněním ještě oficiálně nevyjádřil.

Asher skrze svou mluvčí jakoukoli vinu popírá. Přiznává sice, že během svého dnes už bývalého manželství navázal — neúspěšný — vztah s několika ženami, nedá se ale mluvit o násilí. „Neexistuje žádné obvinění, vyšetřování ani nález.“ Spisovatel tak lituje jen rodinu a milenky, s nimiž si navzájem způsobili citovou bolest.

Ian Flemming zemřel v roce 1964, život jeho nejslavnější postavy se ale nezastavil. Jamese Bonda už v roce 1968 oživil v románu Colonel Sun (Plukovník Sun) Kingsley Amis. Na jeho práci pak navázalo sedm dalších spisovatelů a vznikla i jedna speciální série o mladém Bondovi. Poslednímu z řady, scenáristovi, autorovi thrillerů a mysteriózních dobrodružství Anthonymu Horowitzovi vyjde v březnu ve Velké Británii nový bondovský román. Nepůjde přitom o pokračování, ale o prequel — Forever and a Day (Navěky a ještě den) odhalí, jak se z Jamese Bonda stal agent 007.

Román tak bude předcházet úplně první knize o Jamesi Bondovi z roku 1953. Forever and a Day, posvěcené dědici Iana Flemminga, tak bude podle Horowitze „zkoumat, co mohla být Bondova první mise, a představovat některé síly, jež z něj mohly udělat ikonickou postavu, kterou zná celý svět“.

Stejně jako u své předchozí a první bondovské knihy Trigger Mortis (Smrtelná spoušť) z roku 2015 měl i tentokrát Horowitz přístup k poznámkám a materiálům, které Ian Flemming sepsal u přípravy nikdy nenatočeného amerického seriálu o britském agentovi.

Podle synovce tvůrce Jamese Bonda Ferguse Flemminga zapadá Forever and a Day do „toho nejlepšího z tradice Iana Flemminga“.

Příští rok přijde do kin také nový, zatím nepojmenovaný celovečerní snímek s Jamesem Bondem. V bondovce s pořadovým číslem 25 si slavného agenta naposledy zahraje Daniel Craig.