Viník textu

Prestižní francouzské nakladatelství Gallimard oznámilo plán vydat tisícistránkový soubor pamfletů Louise-Ferdinanda Célina ze třicátých a čtyřicátých let. Kniha ještě nemá datum vydání, přesto už se jí věnuje značná mediální pozornost — Céline je známý svým antisemitismem a v některých textech volal po vyhlazení Židů.

Po ohlášení vydat Célinovy paměti oznámil známý francouzský lovec nacistů a právník Serge Klarsfeld, který se jako dítě ukrýval před nacisty v Nice, že v případě nutnosti Gallimard zažaluje, pokud nezastaví vydání. Podle Klarsfelda, který už dřív označil Célina za „největšího antisemitu své doby“, spisovatel „ovlivnil celou generaci kolaborantů, kteří poslali francouzské Židy na smrt“.

Louis-Ferdinand Céline je považován za jednoho z nejdůležitějších francouzských prozaiků dvacátého století, napsal například román Cesta do hlubin noci. Jeho spisovatelskou pověst ale kazí zmíněné antisemitské postoje a náklonnost k režimu Adolfa Hitlera, kvůli níž musel po spojeneckém vylodění v roce 1944 prchnout z Francie.

Pamflety jsou od roku 1945 nedostupné a jejich autor si nepřál, aby kdy vyšly znovu. Vdova po Célinovi si ale celou věc ve sto pěti letech rozmyslela a podepsala převod autorských práv.

Na ediční záměr Gallimardu zareagovala i vláda. Premiérův výbor pro boj s rasismem, antisemitismem a homofobií udělal výjimečný krok a nakladatele si předvolal. Gallimardu bylo doporučeno zahrnout do jakékoli edice Célinových textů z let 1937—1941 „poznámky předkládající čtenáři celý kontext, založené na práci specialistů, včetně historiků“. Nakladatelství prý doporučení odmítlo s tím, že poznámky od literárního experta na Célina postačí.

Celá kauza kromě vládních právníků a lovců nacistů vzrušuje i francouzské literární kruhy. Jedna strana sporu tvrdí, že je třeba Célinovy texty vydat a postavit se jim i vlastní minulosti čelem. Druhá, reprezentovaná několika historiky z časopisu Nouvel Obs, zastává názor, že jejich vydání by bylo „při nejlepším voyeurismem a při nejhorším nostalgií, nebo posvěcením vražedného volání zabaleným v bonboniéře prestiže“.

Jen s drobnou nadsázkou se dá říct, že minulý týden celý svět mluvil jen o jediné knize: americký spisovatel, novinář a esejista Michael Wolff vydal knihu o Donaldu Trumpovi, jeho prezidentství a Bílém domě. Oheň a hněv: Uvnitř Trumpova Bílého domu (Fire and Fury: Inside the Trump White) líčí Trumpa jako neschopného paranoika s nezájmem o vládnutí a jeho manželku Melanii jako opravdu nešťastnou první dámu. A Trumpův právní tým paradoxně uspíšil vydání knihy.

Když třetího ledna vyšla ukázka v časopise New York Magazine a rozsáhlý článek v deníku The Guardian, Bílý dům bezprostředně zaslal Wolffovu nakladatelství Henry Holt & Co jedenáctistránkový dopis s požadavkem knihu nevydávat. Právnické psaní mělo přesně opačný efekt: v Henry Holt & Co se rozhodli knihu vydat ihned. Na pulty amerických knihkupectví se proto dostala hned pátého ledna — a v mnoha městech se během jednoho dne také vyprodala.