Sex k nepochopení
Elena Ferrante píše — něco nového. Byla udělena Cena za špatný sex: množí se ten dobrý, ale špatného je pořád dost.
Když v loňském říjnu italský novinář Claudio Gatti v několika světových časopisech zároveň zveřejnil rozsáhlou reportáž o údajně pravé identitě Eleny Ferrante, bylo nasnadě, že zřejmě nejpopulárnější italská spisovatelka dneška už nic nenapíše. Anonymita je součástí autorské strategie a jen díky ní si ve svých knihách může dovolit, co by si jako konkrétní občanka — či občan — dovolit nemohla.
Roční mlčení ze strany Eleny Ferrante i jejího domovského nakladatelství Edizioni E/O tento předpoklad o konci spisovatelské dráhy jen potvrzovalo. Zdá se ale, že pochyby jsou u konce. Šéf Edizioni E/O Sandro Ferri se v rozhovoru pro italský literární newsletter Il Librario prořekl: „Vím, že píše, ale v současnosti nemůžu prozradit více.“
Zároveň však vydavatelé dodali, že v roce 2018 žádný nový román od Eleny Ferrante nevyjde. Tuto informaci vyvažuje jiná: připravovaný text se nijak netýká scénáře televizní adaptace Geniální přítelkyně, na němž Ferrante pracovala pro HBO a italskou televizi RAI.
Začínají se množit bilance a knižní žebříčky skoro uplynulého roku 2017. Mezi nimi každoročně vyčnívá Cena za špatný sex (Bad sex award), udělovaná britským literárním časopisem Literary Review. Letos odborná porota „ocenila“ amerického spisovatele Christophera Bollena a jeho román The Destroyers (Ničitelé).
Vítězství mu zajistila až přílišná snaha „popsat známé novými slovy, občas vedoucí ke zmatení“ — Bollen například v jedné erotické scéně popisuje mužské genitálie jako „kulečníkový triangl“.
„Zdá se příhodné, že nejoprávněnější britskou literární cenu dostal Američan v týdnu, kdy princ Harry oznámil zásnuby s Meghan Markleovou,“ zavtipkoval si jeden z porotců a zároveň poukázal na široké pole letošních nominací. Cenu za špatný sex mohl dostat bestsellerista Wilbur Smith a jeho román War Cry (Válečný pokřik; soulož jako rozpíjení vodovek) nebo nositel Goncourtovy ceny Laurent Binet a jeho poslední kniha Sedmá funkce jazyka (penis tvrdý a žhavý jako z tavicí pece).
Organizátoři literární ceny, udělované od roku 1993, při zveřejnění letošních nominací uvedli, že se všeobecná úroveň erotických scén a knižního sexu lepší — možná i zásluhou samotné ceny. To ale neznamená, že by porotci neměli co dělat. „Možná se jen obvyklí podezřelí něco naučili,“ uzavírá Frank Brinkley z Literary Review.