Přijíždí Anne Franková

Německé státní dráhy Deutsche Bahn v srpnu zorganizovaly anketu, v níž měla veřejnost navrhovat jména pro jejich nové rychlovlaky. Vedle Karla Marxe, Alberta Einsteina, Hannah Arendtové nebo Konrada Adenauera se v téměř dvaceti tisících odpovědí nejčastěji objevovalo také jméno Anne Frankové.

Porota, v níž zasedali i dva historikové, nakonec z finálního seznamu pětadvaceti jmen vybrala právě Frankovou.

Anne Franková je jednou z určujících postav dějin i literatury dvacátého století. Německá Židovka se společně s rodinou ukrývala v zadním traktu jednoho amsterodamského domu — dokud je v roce 1944 neodhalili nacisté. Celou rodinu nechali ve vagonech na dobytek dopravit do koncentračního tábora Bergen-Belsen. Tam Anne i její sestra na jaře 1945 zemřely na tyfus. Přežil jen jejich otec Otto. Ten po návratu do Amsterodamu knižně vydal deník talentované dcery, jehož se dodneška prodalo na pětatřicet milionů výtisků a zařadil se do kánonu světové literatury.

Oznámení o pojmenování německého vlaku proto v Německu i zahraničí vyvolalo kritické reakce. „Kombinace Anne Frankové a vlaku vyvolává obraz pronásledování a deportace Židů během druhé světové války,“ stojí v prohlášení amsterodamské Nadace Anne Frankové. Podle Mirjam Wenzelové, ředitelky Židovského muzea ve Frankfurtu nad Mohanem, odkud Anne Franková pocházela, je rozhodnutí Deutsche Bahn založeno na „ztrátě historické paměti“. A Dům Anne Frankové, amsterodamské muzeum sídlící v domě úkrytu, v tiskovém vyjádření uvedlo, že spojení jejího jména s vlakem vyvolává „bolest v lidech, kteří deportace zažili, a způsobuje čerstvou bolest v těch, kdož si v sobě stále ještě nesou jejich následky“.

Představitelé Deutsche Bahn už se stačili veřejnosti omluvit. Dráhy prý nechtěly svým výběrem nikoho urazit, naopak. „Jsme si vědomi naší historické odpovědnosti, vědomě jsme se rozhodli tímto způsobem udržet vzpomínku na Anne Frankovou živou. Omlouváme se, jestli jsme někoho tímto rozhodnutím zranili.“

Deutsche Bahn v současnosti vedou o problémech s pojmenováním vlaků „vnitřní diskusi“, do níž přizvaly i zástupce židovských organizací.

Třináctého července letos zemřel čínský nositel Nobelovy ceny míru, spisovatel a disident Liou Siao-po, jen pár dnů po propuštění z vězení kvůli rakovině jater. Jeho manželka Liou Sia je i nadále v přísném domácím vězení — a to i přesto, že není oficiálně obviněná z žádného zločinu.

Na tuto skutečnost minulý týden zareagovalo přes padesát světově uznávaných literátů. V otevřeném dopise pod hlavičkou spisovatelské organizace PEN America vyzývá Philip Roth, John Coetzee, Margaret Atwoodová, Chimamanda N. Adichieová nebo Tom Stoppard čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby Čína respektovala Všeobecnou deklaraci lidských práv, k níž se oficiálně hlásí. Zároveň také apelují na prezidentovo „svědomí a smysl pro soucit“.

Básnířka, fotografka a malířka Liou Sia je i přes absenci jakýchkoli obvinění v domácím vězení od roku 2010. Žije v téměř naprostém osamocení, bez možnosti stýkat se s rodinou nebo přáteli, o novinářích nemluvě. Naposledy opustila domov při pohřbu manžela, policie k ní ale nikoho nepřipustila. Liou Sia je podle dostupných informací navíc ve špatném zdravotním stavu.