Internet ovlivňuje i to, co má vyjít

Československá bibliografická databáze (ČBDB) funguje už osm let. S jakou motivací jste ji zakládal? Už dle názvu je vidět, že inspirací byla filmová databáze. Cílem tedy bylo přinést českým čtenářům obdobnou kvalitní možnost, jako mají u filmů. Zejména možnost dozvědět se o knize více, než se do ní rozhodnou investovat svůj čas nebo i peníze. V případě knih je to mnohem důležitější než u filmů. Špatnému filmu věnuju maximálně dvě hodiny svého času, u špatné knihy to může být mnohonásobně více. Zastavme se u slova „československá“. Používá databázi hodně Slováků? Databáze byla původně smyslem i názvem pouze česká. Změna názvu na „československá“ proběhla v roce 2014, kdy jsme přidali i slovenské rozhraní a umožnili vkládat slovenské knihy. Podíl slovenských uživatelů je v tuto chvíli nízký, kolem pěti procent. V průběhu času se zvyšuje, ale velmi pomalu. Na oslovení slovenských uživatelů se nyní hodláme více soustředit. Jak se do fungování ČBDB zapojuje tuzemská blogerská komunita? S knižními blogy jsme začali více spolupracovat v průběhu minulého roku. Každý knižní bloger se u nás může zaregistrovat a náhledy jeho článků jsou poté importovány k nám. Naši uživatelé si pak mohou nastavovat své oblíbené blogy a jejich nové články mají zobrazeny ve svých přehledech. Aktuálně je takto zapojeno přes dvě stě českých a slovenských knižních blogů. Mnoho knižních blogerů také najdete mezi našimi recenzenty. Koncem minulého roku jsme také poprvé pořádali anketu o knižního blogera roku ve třech různých kategoriích, v čemž bychom nadále rádi pokračovali. Je nějaká kniha, která získala v Česku úspěch vyloženě díky ČBDB a blogerům? Žádná taková knížka mě nenapadá. My jsme žádnou konkrétní knihu takto nepodporovali a knižní blogeři jsou spíše uzavřená komunita, která neoslovuje široké čtenářské publikum. Asi největší konkurencí ČBDB je projekt Amazonu Goodreads. Přetahujete se s nimi o uživatele, nebo mají lidé spíš profily na obou službách? Přetahování si myslím příliš neprobíhá. Většinou člověk zůstane u toho, co vyzkoušel jako první. Uživatelů s profily na obou službách je spíše menšina. Jsou to buď tací, co využívali původně Goodreads, ale chybí jim tam dostatek informací o českých knihách. Anebo využívají ČBDB, ale čtou mnoho knih, které nevyšly česky, a pak naopak nenajdou dostatek informací u nás. Spolupracujete nějak s nakladateli? Ano, nějakým způsobem spolupracujeme téměř s každým alespoň trochu větším nakladatelstvím. Způsoby jsou různé, nejčastěji jde o získávání informací o jejich novinkách, recenzní výtisky nebo různé soutěže. Databáze, jako je ČBDB nebo v případě filmů ČSFD, dnes lidem často nahrazují klasickou kritiku a recenzi. Ovlivňuje se podle vás nějak svět internetových databází a literární kritiky, potažmo publicistiky? Je možné, že se pletu, ale z mého osobního pohledu příliš ne. Literární kritika a publicistika se zajímá o specifické knihy, vážné, takové, které vyhrávají Magnesie Litery. Nezajímají se o „spotřebnější knihy“ jako fantasy, sci-fi a young adult, což jsou žánry, které jsou mezi našimi uživateli naopak jedny z nejpopulárnějších. I v „literárním provozu“ se začíná mluvit o influencerech a dosahu sociálních sítí. Proměňuje internet způsob, jakým se mluví a uvažuje o literatuře? Rozhodně, tak jako ve všem, i v literatuře internet změnil vše. Jako příklad bych uvedl propagaci knih v nakladatelstvích. Ta se v podstatě kompletně přesunula na internet, čestnou výjimkou jsou eskalátory v pražském metru. Internet ovlivňuje i to, jaké knihy u nás budou vydávány. Lidé, kteří mají v nakladatelstvích na starost výběr překladové literatury, často vyhledávají na internetu ohlasy čtenářů na originální dílo. Co se týče influencerů, dle mého názoru v literatuře nemají až takový vliv jako v některých jiných odvětvích. Jak jsem již uváděl výše, u knih jde o poměrně uzavřenou komunitu. Myslím si, že je prodejnost knih stále mnohem více výsledkem klasického marketingu nakladatelů.