Etika bez srsti

Nedokončené dílo Terryho Pratchetta zničil parní válec. Spisovatel fantasy románů o Zeměploše si to tak přál, prozradil spisovatel a Pratchettův blízký přítel Neil Gaiman. Návštěvníci Velké parní přehlídky v Dorsetu proto minulý týden měli možnost sledovat, jak historický parní válec jménem Lord Jericho přejíždí pevné disky z Pratchettova počítače. Zničením disků zároveň symbolicky začala retrospektivní výstava Terry Pratchett: HisWorld, kde budou zničená „díla“ jedním z exponátů.

Terrymu Pratchettovi byla v roce 2007 diagnostikována Alzheimerova choroba. Zemřel v roce 2015. Napsal přes sedmdesát románů a proslavil se především fantastickými a humoristickými příběhy o Zeměploše.

Když morality pro děti, tak s lidmi. To zjistil vědecký tým v Ontarijském institutu pro výzkum vzdělání při univerzitě v Torontu. Psychologové a kognitivní vědci se zaměřili na efektivitu moralistních příběhů pro děti a konkrétně na jejich protagonisty.

Experimentu se zúčastnilo téměř sto dětí ve věku čtyř až šesti let. Každé si mohlo vybrat deset libovolných nálepek, zároveň obdrželo informaci, že jiné dítě žádné nálepky nedostane a jestli se s ním nechce podělit. Pak dětem výzkumníci přečetli příběh o tom, jak je důležité se dělit, a to ve třech různých verzích: v jedné vystupovali lidé, v další antropomorfizovaná zvířata jako v Ezopových bajkách a poslední byla kontrolní verze o semínkách. Po četbě se opakovala situace s nálepkami a možností se podělit.

Zatímco děti, které slyšely příběh o zvířatech či semínkách, nebyly o nic štědřejší než před pohádkou, a dokonce byly o něco sobečtější, posluchači vyprávění o lidech se s fiktivními dětmi o samolepky dělili o poznání více.

Výchovnou funkci malým dětem přitom velmi často zprostředkovávají polidštěná zvířata — a naopak, zvířata se jen ve velmi malé míře v dětských pohádkách chovají jako skutečná zvířata. Kanadský výzkumný tým proto nechce svá zjištění směřovat jen k rodičům a pedagogům, ale také k samotným autorům dětských knih: pokud chtějí kázat, měli by tak činit lidskými ústy.

Zato nenávist mohou rozsévat i zvířátka. Třeba taková žabička. Kreslíř Matt Furie jednu takovou, tedy spíš žabáka, stvořil v roce 2005, pojmenoval ho Pepek (Pepe the Frog) a přisoudil mu požitkářskou povahu. Za deset let se z Pepka stačil stát jeden z nejživějších memů, který adoptovala americká krajní pravice jako svůj symbol. Žába s lidskou duší proto na internetových fórech trousí rasistické a xenofobní vtipy a stala se — své barvě navzdory — také symbolem utlačovaných amerických bělochů. Lidskoprávní organizace Anti-Defamation League (Liga proti hanobení, mezinárodní obdoba českého projektu HateFree) Pepka dokonce přidala do své databáze symbolů nenávisti.

Matt Furie se brání jakémukoli zneužívání jeho díla pro ideologické účely. Dokonce zastavil i kickstarterovou kampaň, která měla Pepkovo jméno očistit. A teď dosáhl toho, že z knihkupectví a oběhu zmizela knížka The Adventures of Pepe and Pede (Dobrodružství Pepka a Peda) od dnes už bývalého zástupce ředitele jedné střední školy v Texasu Erica Hausnera. Dobrodružství je podle Furieho plné islamofobie, nenávisti a aluzí na „alternativní pravici“. V knize například vystupuje záporná postava aligátora jménem Alkah. Furie Hausnera zažaloval, došlo ale k mimosoudnímu vypořádání. A kromě stažení knihy z distribuce musí autor Dobrodružství věnovat výdělek z prodeje neziskové organizaci pomáhající muslimům ve Spojených státech.